Hlavně zůstat aktivní. Jakkoliv
LN Co prožívá člověk ve chvíli, kdy se dopracuje k důchodovému věku a rozhoduje se, zda opustit zaměstnání, nebo zůstat doma?
Každý nepochybně něco jiného, někdo se do důchodu těší, jiný se jej obává. Záleží to na mnoha faktorech. Pro někoho je práce důležitá, baví ho, realizuje se v ní, nedokáže si život bez ní představit – potom je představa úplného odchodu do důchodu velmi těžká. Pro jiného zase práce či zaměstnání není životní náplní a dokáže si život bez něj docela dobře před- stavit. Pak se samozřejmě na důchod těší a zůstane doma. Mnoho lidí se na odchod ze zaměstnání těší proto, že se budou moci více věnovat rodině, vnoučatům nebo svým koníčkům. Jsme prostě každý jiný.
LN Pokud to zdraví dovolí, neměl by člověk co nejdéle pracovat, aby si udržoval sociální kontakty?
Já osobně si myslím, že by měl člověk co nejdéle setrvat aktivní – a to jakýmkoli způsobem. Pro někoho je nejvhodnější aktivitou setrvání v práci, což přináší i finanční benefit. Určitě je dobré, když může člověk změnit pracovní pozici, třeba i snížit úvazek, přizpůsobit si práci tak, aby ho nadále bavila. Na druhou stranu sociální kontakty nevznikají či neměly by vznikat jen při práci. Právě ty mimopracovní mohou být a jsou pro starší lidi důležité. Pro přemíru práce na ně třeba dříve nebyl čas a teď se to dá napravit.
LN Doporučovala byste seniorům případně raději částečný úvazek?
Myslím si, že možnost zaměstnání na částečný úvazek nebo jakoukoli jinou „volnější“formou je vhodná. Člověk zůstává v prostředí, na které byl zvyklý, ale má i více možností si odpočinout. Vždy si také říkám, že je dobrá i jakási „rekvalifikace“pro seniorský věk. Může jít o určitou změnu povolání, které nemusí být na plný úvazek. Nebo také získání dovedností k různým jiným aktivitám, včetně různých dobrovolnických a podobně. Myslím si, že tomuto typu „rekvalifikačního“vzdělávání starších lidí není dosud u nás věnována dostatečná pozornost.
Zdraví zahrnuje nejen biologické faktory, ale i psychologické. Pokud tedy starší člověk má dostatek sil, měl by zůstat co nejdéle aktivní a ne odejít do důchodu a být doma sám. „Sociální kontakty by si ale člověk neměl budovat jen v práci,“říká ředitelka Gerontologického centra Ilona Holmerová.
LN Pokud senior strádá ohledně společenského vyžití, odráží se to na jeho zdraví?
Ano, zdraví vždy zahrnuje jak biologické faktory, tak psychologické i sociální a duchovní. Každý z těchto faktorů naše zdraví ovlivňuje. Pokud jsme spokojenější a v prostředí lidí, se kterými se máme rádi, působí to nepochybně příznivě na naše zdraví.
LN Jak člověk pozná, že by mu již více svědčil odpočinek?
Tady žádná univerzální rada není. Někdo to na sobě sám cítí, někomu to naopak spíše radí lékař. U každého je tolerance zátěže individuální a nelze paušalizovat. Celkem všeobecně ale platí, že starší lidé jsou pomalejší, potřebují pracovat v mírnějším tempu, mnoho věcí jim déle trvá.