Paříž není Kjóto, vzkazují vědci
WASHINGTON/PRAHA Spojené státy se čtvrtečním rozhodnutím odstoupit od Pařížské dohody o klimatu zařadily po bok Nikaraguy a Sýrie, které s ní také nesouhlasí. Prezident Donald Trump tím splnil svůj předvolební slib. Argumenty, které ale použil, se podle expertů mnohdy nezakládají na faktech a budoucnost bude ve skutečnosti jiná, než představil.
1. Zpomalí se růst globální teploty jen o 0,2 stupně, jak uvedl Trump?
Trump ve svém projevu prohlásil, že se růst teploty ve světě zpomalí pouze o 0,2 stupně Celsia. Podle analýz vycházejících z podmínek dohodnutých v Paříži v roce 2015 se do konce století planeta oteplí místo o 4,2 stupně pouze o 3,3 stupně Celsia.
Původní dohoda je navíc velmi ambiciózní a počítá s aktualizací plánu každých pět let, to znamená, že za příhodných podmínek by se mohly závazky světového společenství měnit k ještě lepším hodnotám.
Podle představitele Světové meteorologické organizace (WMO) Deona Terblanche zatím nejsou k dispozici klimatické modely, které by zobrazovaly pravděpodobné dopady Trumpova rozhodnutí. Podle nejhoršího možného scénáře by ale Trumpův krok mohl ke stoupajícím globálním teplotám naopak přidat ještě další 0,3 stupně Celsia.
2. Jak složité bude pro USA od dohody odstoupit?
Proces odstoupení nebude tak jednoduchý a rychlý, jak to podle Trumpovy řeči vypadalo. Ačkoliv dohodu neratifikoval Senát USA, několik překážek Trumpova administrativa má. Odstupující mechanismus trvá několik let a oficiální oznámení o odchodu není možné dříve než po uplynutí tří let od startu dohody. Úplně mimo dohodu budou USA nejdříve v listopadu 2020, den po další prezidentské volbě, jak upozornil list New York Times.
Spojené státy budou nadále součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a budou se smět účastnit jakékoliv debaty o tomto tématu na půdě OSN. Zpět k Pařížské dohodě se podle Trumpo- vých slov budou chtít vrátit pouze tehdy, pokud pro USA vyjednají rozdílné podmínky.
3. Budou se moci USA k dohodě vrátit za výhodnějších podmínek?
Trump oznámil, že chce „začít jednání o přistoupení zpět k Pařížské dohodě za podmínek férových k americkým firmám, pracujícím, občanům a daňovým poplatníkům“. Pařížská dohoda však nepočítá s tím, že by jedna nespokojená země měla šanci změnit podmínky sama pro sebe. Jednánímusí proběhnout za účasti zástupců všech, tedy 193 zemí světa, které dohodu podepsaly.
Podle klimatologa Michaela Oppenheimera Trumpův projev vyzněl jako reakce na Kjótský protokol z roku 1997. „Pařížská dohoda je dobrovolná a nezávazná, neobsahuje právní postihy za nedodržení. Kjóto právně tlačilo na bohaté země, aby jednaly, zatímco rozvíjející se ekonomiky jako Čína nemusely,“uvedl.