Vyhostit, či ne? přou se Němci o Afghánce
BERLÍN/PRAHA Je Afghánistán bezpečnou zemí, kam lze vracet odmítnuté žadatele o azyl, či nikoli? Až dosud odpovídala německá spolková vláda na danou otázku kladně. To jí umožňovalo vyvíjet zvýšené úsilí při vyhošťování afghánských občanů.
Po středečním pumovém útoku v Kábulu, při němž přišlo o život více než 90 lidí a stovky jich byly zraněny, Berlín repatriace na přechodnou dobu přerušil. Moratorium bude platit zřejmě až do července, kdy se má rozhodnout o dalším postupu.
Jak ukázal bleskový průzkum pro deník Die Welt, 56 procent německé veřejnosti trvá na tom, aby se v repatriacích do Afghánistánu pokračovalo, a to navzdory zhoršené bezpečnostní situaci v zemi.
Původně přitom chtěla spolková vláda v reakci na kábulský atentát odložit pouze jeden let s odmítnutými žadateli o azyl. Oficiálně to odůvodňovala tím, že výbuch v těsné blízkosti německého velvyslanectví jeho budovu poškodil natolik, že ochromil činnost zastupitelského úřadu, takže nikdo z jeho zaměstnanců nemohl odmítnuté běžence převzít.
Pak ale vláda zjevně pod vlivem záběrů, které odhalily skutečný rozsah středečního atentátu, svůj postoj změnila.
Navíc v této otázce hrozil otevřený rozkol uvnitř vládní koalice. Zatímco křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové původně nechtěli na dosavadním přístupu nic měnit, hrozili koaliční sociální demokraté, že se v parlamentu spojí se Zelenými a postkomunisty a společným usnesením donutí vládu, aby repatriace do Afghánistánu zastavila.
Jejich úspěšnost zatím zaostává za původními očekáváními, když Německo poslalo zpět do Afghánistánu 106 odmítnutých žadatelů.
Nejnovější rozhodnutí vlády se ale nevztahuje na takzvané dobro- volné návraty, jež mají i nadále pokračovat. Tímto způsobem v minulém roce Německo opustilo na 3300 osob.
A stejně mají být vraceni zpět i Afghánci, kteří se během pobytu na německém území dopustili trestného činu, případně mařili výkon úředního rozhodnutí, například tvrzením, že nemají cestovní doklad.
Podle vlády žije v současnosti v Německu zhruba 255 tisíc Afghánců, kteří zde tak tvoří hned po Syřanech druhou největší skupinu běženců. U poloviny z nich úřady ještě nerozhodly o udělení či zamítnutí azylu.
Stop pro vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl je v Německu citlivou záležitostí, protože čtvrt roku před volbami vrací do hry uprchlické téma. Přispěla k tomu i nepovedená akce, kdy si policie přišla pro jednoho Afghánce přímo do školy.
Vrátím se a budu vraždit! vyhrožoval prý mladík
Klíčovou roli při posuzování jejich žádostí hraje posudek ministerstva zahraničních věcí. V tom dosud platném z října 2016 se mimo jiné konstatuje, že „vedle regionů a okrsků s bojovými aktivitami existují v Afghánistánu i takové, kde je bezpečnostní situace relativně stabilní“.
Téma afghánských běženců vyvolalo v Německu v posledních dnech pozornost i kvůli případu dvacetiletého afghánského mladíka, jenž měl být vyhoštěn.
Když si pro něho policie přišla přímo do třídy v jednom středním odborném učilišti v bavorském Norimberku, jeho němečtí spolužáci začali klást odpor a bránit výkonu soudního rozhodnutí.
Policie ho nakonec ze třídy odvedla. Jak později informovala řada německých médií, měl mladík v okamžiku, kdy ho policie usazovala do vozu, vyhrožovat, že se vrátí a bude vraždit.