Nebezpeční hlupáci. Škodí víc než banditi

Italský ekonom a historik Carlo M. Cipolla formuloval v roce 1987 základní zákony lidské hlouposti. Model, založený na pěti principech, vysvětluje, proč hlupáci představují větší společenské nebezpečí než například nechvalně známá italská mafie.

1. zákon: Každý, vždy a nevyhnutelně, podceňuje množství hloupých jedinců ve společnosti.

Po světě zkrátka chodí více hloupých lidí, než jsme schopni si připustit. A to ze dvou důvodů. Zaprvé, zdánlivě chytří, až brilantní lidé se často vyvrbí jako úplní hlupáci. Zadruhé, jednání hloupých lidí nás s železnou zákonitostí zaskočí v nejméně vhodný okamžik – když to nečekáme.

Proto také není možné přesně odhadnout počet hloupých lidí ve společnosti. Každý takový odhad je podle tohoto zákona podceněním skutečnosti.

2. zákon: Pravděpodobnost, že určitá osoba je hloupá, nezávisí na žádné jiné vlastnosti dotyčné osoby.

Jde o rozšíření prvního zákona. Mimo jiné říká, že hloupost nediskriminuje. Pracovitý nebo líný, bohatý nebo chudý, sečtělý nebo negramotný, každý může být hloupý. Chasník na vesnici, olympijský vítěz i prezident.

To má podle Cipolly za následek, „že i když se pohybuješ ve vybraných kruzích nebo se ukryješ mezi lovci z Polynésie, i když se zavřeš v klášteře nebo se rozhodneš strávit zbytek života ve společnosti krásné a neřestné ženy, vždycky budeš muset čelit stejnému procentu hloupých lidí“. Jinak řečeno – od hlouposti není úniku. Procento hloupých lidí je v každé společenské vrstvě přibližně stejné.

3. zákon: Hloupý člověk je ten, který způsobí ztrátu jinému člověku nebo skupině lidí, aniž by dosáhl jakéhokoliv zisku pro sebe, nebo dokonce sám utrpí ztrátu.

Cipolla rozdělil lidi do čtyř typů podle toho, kdo má užitek z jejich jednání: zoufalí lidé, inteligenti, bandité a hlupáci.

Zoufalí nebo také bezradní lidé jsou tací, kteří svým jednáním zvyšují zisk druhých a zároveň snižují svůj vlastní. Může jít o jednorázovou smůlu. Ztráta vlastní peněženky s pětitisícovkou určitě zamrzí, ale zároveň potěší jejího nálezce. Nebo se může jednat o patologický stav. Hráči automatů škodí sobě, ale zároveň zvyšují bohatství jejich provozovatelů.

Inteligentní lidé jsou ti, jejichž činnost prospívá nejen jim samot- ným, ale i jiným. Na chytrých lidech stojí ideální společnost.

Bandité parazitují na ostatních lidech i společnosti. Pro vlastní zisk škodí druhým. Jejich příkladem jsou zloději a kriminálníci, stejně tak tyrani a despotové.

A nakonec jsou lidé hloupí. Svojí aktivitou škodí nejenom sobě, ale i ostatním. Nedodržení bezpečné vzdálenosti při řízení vozidla, vyvolání hospodské rvačky nebo úmyslný faul v pokutovém území při vedení tři nula; to vše může být klasifikováno jako aktivita hlupáků. Jednání těchto lidí vytváří čistou ztrátu.

4. zákon: Lidé, kteří nejsou hloupí, vždy podceňují škodlivý potenciál hlupáků.

Inteligentní lidé i bandité si často myslí, že mohou hloupými lidmi manipulovat a ovládat je. Zapomínají ovšem na jeden základní fakt o hlupácích: jejich jednání je škodlivé pro jejich okolí, nejenom pro ně samotné. A proto jakékoliv sbližování s hlupáky nutně vede k vysokým nákladům. Právě ignorování čtvrtého zákona mělo a má neblahé důsledky pro rozvoj civilizací a národů.

5. zákon: Hlupák je ten nejnebezpečnější typ člověka na světě.

Celkový blahobyt společnosti se odvíjí od množství bohatství, které její členové jsou schopni vytvářet. Bandité a zoufalci jsou špatní pro společnost, ale alespoň někoho obohacují. Ale hlupáci neobohacují nikoho – táhnou celou společnost ke dnu. Jejich jednání ubližuje jim i ostatním, a proto ve svém důsledku je hlupák horší než zoufalec nebo bandita.

Důsledky lidské hlouposti

Těchto pět principů otvírá nový pohled na jednu ze základních společenskovědních otázek: Proč některé národy jsou chudé a jiné bohaté? Odpověď musíme hledat ve společenském řádu, který buď umožňuje hloupým lidem, aby projevili svůj „talent“, nebo ne.

Role zákonů a kulturních norem je klíčová. Národy, kde společenská pravidla omezí hlupákům vstup do vrcholných a řídicích pozic, zažijí hospodářský a kulturní rozmach. Naopak národy, kde je hlupákům dán volný prostor, zchudnou a budou uvrženy do bídy. Je pouze na nás, jaká pravidla si nastavíme.