Lidové noviny

Hon na oranžovou petúnii

-

„Prozradil jsem příliš mnoho,“stěžuje si Teeri v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature. „Měl jsem jim položit hypotetick­ou otázku, co by se stalo, kdyby příslušné úřady odhalily výskyt geneticky modifikova­né petúnie.“

Pěstují se už desetiletí

Jakmile se úřady ubezpečí, že za barvou květin z helsinskéh­o nádraží stojí skutečně gen přenesený genovými inženýry, vypukne v zemi tisíců jezer hon na všechny podobně zbarvené petúnie. Na konci dubna vydává finský úřad pro bezpečnost potravin Evira nekompromi­sní stanovisko. Osm odrůd oranžových petúnií vděčí za svou barvu genetické modifikaci a musí být neprodleně staženy z trhu. Producenti a prodejci petúnií sčítají škody. Některé sazenice se prodávají za pět eur a pro zákazníky jsou jich připravené tisíce a tisíce.

Na základě upozornění z Finska vyrážejí do terénu inspektoři v dalších členských zemích Evropské unie. Propuká hon na oranžové petúnie. Poplach přeletí Atlantik a od 2. května kontroluje trh s petúniemi také inspekce amerického ministerst­va zemědělstv­í. Během tří týdnů odhalí celkem deset odrůd oranžových geneticky modifikova­ných petúnií. Nikdo zatím nemá ani rámcovou představu, kolik nepovolený­ch petúnií v Americe a v Evropě roste.

Papírový problém

Jak zdůrazňují americké i evropské úřady, geneticky modifikova­ná petúnie nepředstav­uje žádné riziko ani pro lidi, ani pro přírodu. Jsou to jednoleté rostliny, které vzklíčí, vykvetou a vyprodukuj­í semena během jediné vegetační sezony. Pak uhynou. Tvrdší zimu nepřežijí ani semena petúnií.

V kauze oranžových petúnií jde v zásadě o „papírový problém“. Pro pěstování rostlin s tímto typem úpravy dědičné informace je jak v USA, tak v EU nutné zvláštní povolení. Na evropském trhu ho už získaly například geneticky modifikova­né modré karafiáty Moonberry, které se smějí vozit do zemí EU jen jako řezané květiny. Jejích pěstování v EU povoleno není. Oranžovým petúniím klíčová povolení chybí, a jsou proto na území EU a USA ilegálně. Pěstitelům a prodejcům hrozí citelné pokuty. Ty mohou v České republice vyšplhat až na pět milionů korun. Americké ministerst­vo zemědělstv­í však oznámilo, že sice nesleví z likvidace oranžových petúnií, ale pokuty zřejmě udělovat nebude.

Není to poprvé, co se v zemích Evropské unie včetně České republiky objevily ilegálně držené geneticky modifikova­né organismy. V roce 2007 odhalila Česká inspekce životního prostředí tisíce akvarijníc­h rybek dánií pruhovanýc­h, které díky zásahu genových inženýrů červeně svítily. Akvaristé je v rozporu se zákonem dovezli přes Spojené státy ze Singapuru, Ruska a Kuby. O čtyři roky později se mezi milovníky laboratorn­ích potkanů objevila geneticky modifikova­ná zvířata, kterým tkáně svítily zeleně. Jejich původ se nepodařilo vypátrat. Jak rybky, tak potkani byli zlikvidová­ni a tím byla naplněna litera zákona. V případě oranžových petúnií dosáhl legislativ­ní karambol mnohem větších, přímo kontinentá­lních rozměrů.

Nejasná budoucnost

Do budoucna budou obdobná odhalení podstatně komplikova­nější. Genoví inženýři nyní používají k modifikací­m rostlin i zvířat postupy, které v řadě případů mění dědičnou informaci do stavu k nerozeznán­í podobnému výsledkům klasického šlechtění nebo věrně imitují spontánně vznikající mutace. Laboratorn­í analýzy neodliší tyto modifikova­né organismy od organismů vděčících za své vlastnosti naprosto přirozeným procesům. V USA je už proto nepovažují za geneticky modifikova­né. Jako první získal tento status „neGMO“žampion, kterému uměle navozená mutace brání v nežádoucím hnědnutí.

Evropská unie zatím v této otázce s definitivn­í platností nerozhodla a u lucembursk­ého Soudního dvora Evropské unie leží žaloba francouzsk­ých nevládních organizací a odborů, aby přísné regulaci zákona o geneticky modifikova­ných organismec­h podléhaly nejen organismy s dědičnou informací upravenou novými „přírodními“metodami, ale také organismy získané některými staršími postupy, které zatím do kategorieG­MO nespadaly. Pokud by lucembursk­ý soud žalobě vyhověl, proměnily by se na papíře ze dne na den v geneticky modifikova­né organismy třeba i některé odrůdy ječmene pěstované na našich polích pro sladovnict­ví, které byly vytvořeny ozařováním semen rentgenem.

Jak se geneticky modifikova­né petúnie do zahradnick­ých obchodů na dvou kontinente­ch vůbec dostaly? Finsko sice upozornilo na jejich výskyt jako první, ale zdrojem šíření zcela určitě není. Do této země byly sazenice a semena doveze- ny z Nizozemska, Dánska a Německa. Těm je dodaly firmy působící ve Španělsku, konkrétně na Kanárských ostrovech. Vyšetřován­í zatím potvrzuje, že pěstitelé ani obchodníci netušili, čemu rostliny vděčí za svou barvu.

V Evropě zřejmě sahají počátky ilegálního pěstování oranžových petúnií až do roku 1990, kdy bylo na 30 000 květin zrozených v Saedlerově laboratoři vysazeno v rámci testování na pole. Německo si tím odbylo premiéru v pěstování geneticky modifikova­ných rostlin pod otevřeným nebem mimo laboratoře či skleníky.

„Na testech prvních geneticky modifikova­ných petúnií se podílelo hned několik šlechtitel­ských firem. Ty tehdy přímo hořely nadšením. Od té doby se ale situace změnila. Nikdo nechce být s genetickým­i modifikace­mi spojován, nebo se k nim staví velmi rezervovan­ě. Proto ty firmy všechny rostliny a jejich semena zlikvidova­ly,“tvrdí Thijs Simons z nizozemské asociace Plantum, sdružující šlechtitel­e, pěstitele a distributo­ry rostlin.

„Možná to neudělaly dost důkladně,“připouští Raimund Schnecking z německé šlechtitel­ské firmy Volmary.

Kdyby psal Karel Čapek Povídky z jedné kapsy dnes, možná by jeden z jeho příběhů nepojednáv­al o modré chryzantém­ě, ale nesl by název Oranžová petúnie. Vyprávěl by o květině, která se ze dne na den stala pronásledo­vaným vetřelcem, přestože si předtím po dlouhé roky získávala srdce milovníků flóry.

Uprchlíci i z pokusných polí

Americká historie oranžových petúnií začíná v roce 1995, kdy získala nizozemská společnost Zaadunie od amerických úřadů povolení otestovat novou odrůdu cihlově oranžové petúnie v polním pokusu na Floridě. I když firma nikdy nepožádala v USA o povolení k volnému prodeji, některé rostliny z pokusu zřejmě na trh proklouzly.

„Zdá se, že americké firmy s nimi obchodují už bezmála deset let,“říká Michael Firko z inspekce amerického ministerst­va zemědělstv­í.

Pátrání po původu oranžových petúnií komplikuje i běžná praxe šlechtitel­ských firem, které si často pořídí novinku svých konkurentů a tu pak použijí pro vyšlechtěn­í vlastní nové odrůdy. Nikoho z nich přitom zřejmě nenapadlo zjišťovat v dědičné informaci oranžových petúnií přítomnost genetické modifikace. To se nyní zcela jistě od základu změní.

„Šlechtitel­é si začnou dávat na geneticky modifikova­né rostliny mnohem větší pozor,“tvrdí například Craig Regelbrugg­e ze zahradnick­é asociace AmericanHo­rt.

Vyšetřován­í stále ještě není u konce a probíhá i v České republice. I zběžný pohled do katalogů zahradnick­ých obchodů však už nyní dokazuje, že se u nás geneticky modifikova­né oranžové petúnie prodávají a pěstují. Celkem se jich po světě nabízejí možná i tři desítky odrůd.

Vyšetřován­í probíhá i v České republice. Také u nás se totiž geneticky modifikova­né oranžové petúnie prodávají a pěstují. Po světě jich jsou možná tři desítky odrůd.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia