ŽIVOT ZA PROTEKTORÁTU: VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI, INSTITUCE A POJMY Nacisté přiměli umělce ke „slibu věrnosti říši“
tok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 vyvolal v protektorátu vlnu tvrdých represí. Byl vyhlášen výjimečný stav, rozeběhly se rozsáhlé pátrací akce a začaly masové popravy. Vedle brutálních odstrašujících aktů, jako bylo vypálení Lidic a Ležáků, se nacistická moc ale zaměřila také na aktivity, které měly pokořit celou protektorátní společnost. Jednou z nich byly manifestace, na kterých museli Češi projevit loajalitu k Německé říši. Organizovala je protektorátní vláda pod bedlivým dohledem státního tajemníka Karla Hermanna Franka.
Vezměte si příklad z loajální elity
Jejich završením se stal oficiální manifest kulturní elity českého národa, který se konal 24. června v Národním divadle – později připomínaný v souvislosti s tzv. antichartou a shromážděním umělců tamtéž 28. ledna 1977. Organizace se ujali vedoucí oddělení kulturní politiky Úřadu říšského protektora Martin Wolf a Emanuel Moravec. Program byl naplánován téměř minutu po minutě. Úvodní slovo pronesl ředitel divadla Ladislav Šíp, hlavním řečníkem se stal herec Rudolf Deyl, Emanuel Moravec byl čestným hostem.
V publiku byli herci, zpěváci a hudebníci, vedoucí divadel, ředitelé, umělečtí šéfové, dirigenti, dramaturgové atd. Zúčastnili se také předseda protektorátní vlády Jaroslav Krejčí, zástupci České akademie v Národním divadle v Praze 24. června 1942. věd a umění, kulturní rady a další představitelé českého kulturního života.