Achillova pata premiérky
Levicová opozice připomíná, že Theresa Mayová jako ministryně vnitra zrušila 17 tisíc míst u policie
LONDÝN/PRAHA Již podruhé během posledních čtrnácti dní musela britská premiérka Theresa Mayová včera předstoupit před veřejnost a reagovat na teroristický útok v zemi. Projev šéfky vlády před jejím sídlem v Downing Street č. 10 měl signalizovat rozhodnost a neústupnost, pokud jde o pokusy radikálních islamistů destabilizovat společnost.
Proto se také jedno z jejích hlavních poselství týkalo čtvrtečních parlamentních voleb. Ty se dle Mayové budou navzdory událostem posledních týdnů konat v původně zamýšleném termínu.
V reakci na události v Londýně a Manchesteru šéfka britské vlády oznámila čtyřbodový plán, jejž předtím schválil britský bezpečnostní kabinet.
První krok má směřovat k tomu, „porazit překrucování islámu a pravdy“, a to nikoli pouze vojenskými kroky, ale i osvobozením myslí těchto lidí od radikálních myšlenek. Premiérku podpořila Muslimská rada Británie. Slíbila, že zahájí novou kampaň v mešitách, aby zjistili podezřelou činnost.
Za druhé chce vláda Theresy Mayové zesílit boj proti islámským radikálům na internetu, a to ve spolupráci se spojeneckými demokratickými vládami.
Za třetíMayová uvedla, že v sa- motné Británii přetrvává „stále ještě přílišná tolerance vůči extremismu“, a dodala, že Británie se musí stát „skutečným Spojeným královstvím“.
Za čtvrté musí být přehodnocena dosavadní protiteroristická obrana a mají být zvýšeny tresty pro islamistické extremisty.
Premiérka bojuje o vlastní většinu
Mayová považuje oblast vnitřní bezpečnosti za jednu ze svých tradičních politických domén. Až do loňského července byla šest let ministryní vnitra. Čtyřbodový plán. Premiérka Mayová vysvětluje soubor opatření proti islámským extremistům.
Již po událostech vManchesteru však začala čelit rostoucí kritice, když vyšlo najevo, že Salman Abedi, jenž zaútočil před dvěma týdny na koncertu americké zpěvačky Ariane Grandeové a zabil dvě desítky lidí, byl britským občanem. Před jeho aktivitami navíc varovaly bezpečnostní orgány, jež ovšem pro jeho zajištění nic nepodnikly.
Labouristická opozice to vzala těsně před volbami jako záminku k ostré kritice dosavadních konzervativních vlád a jejich rozpočtových škrtů, jež se dotkly i vnitřní bezpečnosti.
Lidé okolo labouristického lídra Jeremyho Corbyna proto nyní nevynechají jedinou příležitost, aby nepřipomněli, že Theresa Mayová v dobách, kdy byla ministryní vnitra a nesla politickou odpovědnost za prevenci proti terorismu, nezabránila zrušení 17 tisíc tabulkových míst u policie a snížení jejího rozpočtu o pětinu.
Labouristé naopak slibují, že pokud zvítězí, přijmou další policisty a bezpečnostní složky prý vybaví tak, „aby jim nechybělo nic na prostředcích, jež potřebují ke sledování těch, kdo chtějí zabíjet“, prohlásil například Corbyn bezprostředně po vzpomínkové akci za oběti útoku v Manchesteru. Mayová stejně jako současná šéfka vnitra Amber Ruddová na podobné výtky zatím reagovaly vždy konstatováním, že síla policie nezávisí pouze na počtu členů policejního sboru, ale na jejich výbavě a pravomocích.
Přesto ale obě političky začaly v posledních dnech stále častěji připouštět, že zvýšení bezpečnosti v zemi se neobejde bez navýšení personálu. Změna jejich stanoviska může souviset i s pokračujícím poklesem preferencí konzervativců. Podle některých průzkumů mají totiž před labouristy již pouze tříprocentní náskok, přičemž například bulvární The Mail on Sunday včera konstatoval dokonce jen jednoprocentní náskok současné vládní strany.
Pro premiérku budou poslední dny zbývající do voleb obzvlášť důležité. Původně si totiž od předčasného hlasování slibovala silný mandát pro zahájení rozhovorů o odchodu Spojeného království z Evropské unie, což znamená, že usilovala o daleko výraznější většinu v Dolní sněmovně, než jaké před dvěma lety dosáhl její předchůdce David Cameron. Začátek jednání s Bruselem byl přitom stanoven na 19. června.
Teď ale premiérka bojuje o to, aby v novém parlamentu měla vůbec vlastní většinu a nebyla závislá na podpoře dalších stran. Sebevražedný 23letý atentátník Salman Abedi se odpálil těsně po skončení koncertu americké zpěvačky Ariany Grandeové v předsálí vyprodané haly v severoanglickém Manchesteru. Útok si vyžádal 22 lidských životů a 116 zraněných.
22. března 2017 Dva násilné incidenty u budovy britského parlamentu v Londýně si vyžádaly pět obětí a desítky zraněných. Atentátníkem byl 52letý Khalid Masood, který nejprve najel vozem do lidí na chodníku na Westminsterském mostě, následně z auta vystoupil a nožem způsobil smrtelná zranění policistovi. Kromě pěti obětí zemřel po útoku i sám útočník, kterého zabila policie. Policie se domnívá, že jednal sám a motivován byl islámským extremismem.
22. května 2013 Dva Britové nigerijského původu ve věku 22 a 28 let za bílého dne srazili na ulici v jihovýchodním Londýně pětadvacetiletého vojáka Leea Rigbyho autem a poté ho ubodali nožem a dobili mačetou. Útočníky, vyznavače radikálního islámu, poslal soud na dlouhá léta do vězení, jeden dostal doživotí, druhý si odpyká nejméně 45 let.
7. července 2005 Londýnským metrem otřásla série bombových útoků, které si vyžádaly 56 obětí a přes 700 zraněných. Podle vyšetřování útočili čtyři sebevražední atentátníci.