Podivuhodné (z)vlnění ministra Ťoka
Závěrečná zpráva parlamentní vyšetřovací komise na téma „Dálnice D47“vyprovokovala pana Ťoka (LN 1. 6.: Proč stát musí platit za zvlněnou dálnici) k zopakování standardní série nesmyslů, které resort dopravy vytáhne vždy, když se mu něco nepovede. Účelově přitom zapomíná vše, co se mu zrovna nehodí. Takže se od něj nedozvíme, že jeho trestní oznámení ve věci Škoda Transportation bylo odloženo Vrchním stát- ním zastupitelstvím, což potvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství. Nebo že Ředitelství silnic a dálnic prohrává své spory nejenom u arbitráže, ale i u obecného soudu. A to neřeším otázku, kterýpak právní poradce najatý panem Řebíčkem vlastně ty rozhodčí doložky do smluv se stavebními firmami dal. Naše kancelář to určitě nebyla.
Nejzábavnější na celém textu je však záhadně opomenutý fakt, že pan Ťok se s kauzou dálnice D47 v životě již potkal, a to, věřte nevěřte, jako generální ředitel společnosti Skanska, jednoho z klíčových zhotovitelů dálnice. Když se podívám na plnou moc, která nám byla udělena k zastupování společnosti Skanska u rozhodčího řízení v této kauze, vidím tam jméno Dan Ťok! Jinak řečeno, Dan Ťok se jako generální ředitel společnosti Skanska domníval, že nároky vznášené právě ŘSD jsou neoprávněné, odmítl je proto a najal naši advokátní kancelář, aby jím vedenou firmu v zahájených řízeních hájila u rozhodčího soudu. Stejný pan Ťok, nyní v roli ministra, tento postup stavebních firem, včetně mého zastupování, zpochybňuje. Řekl bych, že je to docela podivný a nedůvěryhodný postup, který dehonestuje i veškeré další jím vznášené výhrady.
Je to vůbec komický příběh. Ředitel Ťok zastával názor, že stavební firmy za zvlnění nemohou, ministr Ťok si myslí něco jiného. Dobrá, to bych snad ještě pochopil, i když onen vzývaný konflikt zájmů bych tu viděl zjev- ný. Jenže pan ministr Ťok nejen změnil názor, ale ještě moralizuje a napadá všechny, kteří nenásledují změnu názoru spjatou s jeho přechodem na druhou strany barikády. Prostě ty, kteří si na rozdíl od něj zachovali stále stejný názor. Asi bude fajn popřemýšlet proč.
Mne napadlo vysvětlení, že ministr Ťok si velmi dobře pamatuje argumenty, kterými jako ředitel Ťok zdůvodňoval odmítnutí nároků ŘSD. Jinými slovy, ministr Ťok se bojí, že spory prohraje. A proto se teď snaží, pomocí neférových mediálních podpásovek, zastrašit všechny, kterých se rozhodčí řízení týká, rozhodce především. My, jako právní zástupci, se ale nepochybně nelekneme. A věřím, že nebudeme sami.
Jenže pan ministr Ťok nejen změnil názor, ale ještě moralizuje a napadá všechny, kteří nenásledují změnu názoru spjatou s jeho přechodem na druhou strany barikády...