Úkol pro SOE: Podpalte Evropu!
Velká Británie se po porážce Francie dostala v létě 1940 do kritické situace: v boji proti nacistickému Německu zůstala náhle osamocena. V tomto zápase na život a na smrt hledala každou pomoc a jednou z významných položek se stala protinacistická a protifašistická rezistence v okupovaných zemích Evropy. Ta se však při stále rostoucím perzekučním tlaku okupantů nemohla obejít bez vnější pomoci, ať už v oblasti organizační, finanční, technické nebo personální.
Proto se nová britská vláda pod vedením Winstona S. Churchilla rozhodla vytvořit účinný orgán, který mohl takovou pomoc zprostředkovat jak po stránce metodické, tak i po stránce výcvikové a materiální. U jeho kolébky stála Tajná zpravodajská služba (Secret Intelligence Service – SIS), resp. její sekce D (Destruction), zabývající se sabotážemi, dále pak ministerstvo války (War Office) prostřednictvím vojenské výzkumné rozvědky (Military Intelligence Research – MIR) a konečně podle sídla nazvaná Electra House, vytvořená ministerstvem zahraničí (Foreign Office) jako orgán propagandy.
Koordinační proces vyvrcholil 22. července 1940, kdy vznikl Special Operations Executive (útvar pro zvláštní operace – SOE). Za jeho činnost bylo odpovědné ministerstvo pro hospodářskou válku (Ministry of Economic Warfare), v jehož čele stál Hugh Dalton a po jeho odchodu od ledna 1942 lord Selborne. Stěžejní roli ve formování SOE sehrál brigádní generál Colin McVean Gubbins, který se později dostal také do čela tohoto útvaru.
Čechoslováci: informace a výcvik
Zadáním pro SOE byla slova britského premiéra H. Daltona o „podpálení Evropy plamenem“. Šlo zejména o koordinaci akcí proti nepříteli diverzemi a sabotážemi, včetně propagandy na podporu spojeneckého válečného programu. Na starost ale měl také zásobování a organizaci vedeného Special Operations Executive se účastnili také českoslovenští vojáci. U britských důstojníků si získali velký respekt. odbojových skupin v okupované Evropě, které měly vytvořit „tajnou armádu“k podpoře budoucí spojenecké invaze, která nastoupila např. po vylodění v Normandii v červnu 1944. Těžištěm činnosti byla Evropa, SOE ale operoval také v Africe, na Blízkém a Dálném východě včetně Indie.
Spolupráce SIS s československou zpravodajskou službou se rozvíjela už od předehry nacistické agrese v březnu 1939, když Britové zprostředkovali odlet jedenáctky československých zpravodajců do Londýna. Čechoslováci se pro Brity stali nejen pramenem důležitých informací, ale po vzniku SOE znamenali i zdroj „kádrů“pro výcvik výsadků, které měly za úkol seskakovat v protektorátu a posléze i na Slovensku a provádět zde zpravodajskou i sabotážní činnost.
Oficiálně SOE ukončil činnost krátce po konci druhé světové války, po nástupu nové britské vlády na pokyn premiéra Clementa Attleeho 15. ledna 1946.