Kdy povede dáma Učení Karlovo?
Těch učenců už byly stovky. Jindřich z Etwatu, Jan Hus, Jan A. Scrinci, Ernst Mach, Václav Vladivoj Tomek, Lubor Niederle, Jindřich Matiegka, Bedřich Hrozný, Jan Mukařovský, Radim Palouš anebo Ivan Wilhelm...
Zatím posledním, 508. jménem v čele pražské univerzity, jež měnila od roku 1348 několikrát název, je rektor Tomáš Zima, který bude brzy obhajovat mandát. Asi bez rivala. Mezi vrcholnými představiteli Univerzity Karlovy nechybějí teologové, lékaři, právníci, archeologové, slavisté, historici, fyzikové, chemikové – ale ani chetitolog! Jenže ani za 669 let od jejího zrodu se nenašla žena, která by nejstarší vysoké učení v Evropě na sever od Alp a na východ od Rýna vedla.
Profesorky samozřejmě „Karlovka“má. Ale ne tak dlouho: historička Milada Paulová se stala v roce 1925 první docentkou v Československu, roku 1935 pak mimořádnou a čtyři roky nato i řádnou profesorkou dějin slovanských národů nejen na UK, ale v českých zemích vůbec. Do probíhajícího profesorského řízení však vpadla druhá světová válka, takže formálně se tak stalo až v listopadu 1945, ovšem se zpětnou platností – tedy od 28. října 1939. Dnes nejsou profesorky výjimkou, nicméně do čelných akademických funkcí míří málo.
Totéž i na pražské technice
Aby se snad nezdálo, že „misogynové“sídlívají toliko v Karolinu, lze uvést i příklad jiné tuzemské prestižní školy, Českého vysokého učení technického (ČVUT). To klade svůj počátek až do roku 1707, ale ani za 310 let nebyla na této polytechnice jmenována rektorka. V seznamu defilují význační strojaři (František Hasa, Jan Zvoníček), stavaři (Kristian Petrlík, František Klokner), chemici (Karel Preis, Emil Votoček) i fyzikové (Václav Felix) a matematici (Eduard Weyr). Mezi desítkami osob ovšem chybí byť jediná, jejíž jméno by končilo koncovkou -ová. Ostatně: první profesorkou na čs. technických univerzitách se stala Julie Hamáčková až v roce 1954, a to v oboru chemie vody na sesterské Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT), jež byla až do roku 1952 součástí ČVUT jako její chemická fakulta. V letech 1957 až 1959 byla Hamáčková navíc i děkankou jedné z fakult VŠCHT.
Rektorek? Jako šafránu
Stejně jako Univerzita Karlova, tak i dejvické ČVUT si bude letos vybírat rektora, možná že i rektorku. Podle zdrojů LN není vyloučeno, že stávajícího Petra Konvalinku bude chtít vystřídat též jediná děkanka nynější polytechniky: profesorka Alena Kohoutková, jež vede stavební fakultu. Expertka na betonové konstrukce dostala v roce 2014 Cenu Milady Paulové, pojmenovanou právě po první profesorce v tuzemsku.
České veřejné vysoké školy, jichž je 26, měly po roce 1989 pár rektorek: Západočeskou univerzitu řídila výrazná Ilona Mauritzová, Vysokou školu ekonomickou vedla Jaroslava Durčáková a nyní i Hana Machková. Dámy řídily ještě Univerzitu Palackého (Jana Mačáková), brněnskou JAMU (Alena Štěpánková-Veselá), ústeckou Univerzitu J. E. Purkyně (Iva Ritschelová, Alena Chvátalová), Univerzitu Hradec Králové (Jaroslava Mikulecká) a také Jihočeskou univerzitu (Magdalena Hrabánková). A to je vše.