Nový boj o krkonošské vleky

Na spor o pozemky kolem sjezdovek mohou doplatit tisíce lyžařů i stát

PRAHA Čtyři sjezdovky, dvě lanovky a dva vleky využívají lyžaři v areálu Čertova hora v Harrachově, který patří mezi nejvyhledávanější střediska v Česku. Jeho osud se ale zkomplikoval.

Pře o pozemky může vyústit až v konec lyžování na Čerťáku. Jádrem sporu je ostrý nesouhlas úředníků hned dvou resortů s přímým prodejem místo tendru.

Pozemky o rozloze 23 hektarů patří státu, právo hospodařit s nimi má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Na části parcel však stojí technická zařízení potřebná k provozování sjezdovek, stožáry lanovek, pokladny a hotel. Tato zařízení patří akciové společnosti Sportovní areál Harrachov (SAH), která si od konce 90. let od státu pozemky pronajímá a provozuje sportovní areál. Její akcionáři jsou z drtivé většiny sportovní organizace.

Loni se však rozhodl ÚZSVM harrachovské pozemky prodat, protože zákony preferují prodej nepotřebného státního majetku před dlouhodobým pronájmem.

Stamilionová škoda pro stát

Logické by bylo vypsat výběrové řízení, jenže kdyby získal pozemky jiný vlastník než SAH, provozovatel areálu by se dostal do svízelné situace. Společnost se proto na valné hromadě usnesla, že pokud pozemky získá někdo třetí, provoz areálu zastaví.

Případnou újmu, kterou by pak utrpěla státní kasa, vyčíslila poradenská společnost KPMG na 100 milionů korun ročně. Úřad tak nakonec souhlasil s přímým prodejem provozovateli lyžařského areálu.

Důvodů, proč se měla společnost Sportovní areál Harrachov stát majitelem parcel bez tendru, je ale víc. ÚZSVM se odvolává na usnesení Nejvyššího a Ústavního soudu řešící obdobnou situaci, jaká nastala v Harrachově. SAH jako vlastník staveb má dle občanského zákoníku předkupní právo na pozemky. „Tyto stavby tvoří společně s pozemky ve vlastnictví státu jeden funkční celek,“je přesvědčen úřad.

Z odprodeje pozemků ale sešlo. Nesouhlasilo s ním ministerstvo životního prostředí a následně ani ministerstvo financí.

Celý spor, na který mohou doplatit sportovci a turisté, se tedy vede hlavně mezi veřejnými subjekty. Přes polovinu akcií SAH (56,2 procenta) totiž drží Česká unie sportu, přes 37 procent akcií vlastní Svaz lyžařů ČR, čtyři procenta náleží Harrachovu. Necelá dvě procenta pak patří investiční společnosti Sportlease ze skupiny Sazka.

Nejmenovaný zdroj Lidových novin, který má blízko k SAH, tvrdí, že pokud by stát pozemky prodával ve veřejné soutěži, nelze vyloučit, že se firma obrátí na soud. Je totiž přesvědčena, že parcely spolu se stavbami tvoří funkční celek, a má tedy podle občanského zákoníku předkupní právo.

„Tuto záležitost by mělo řešit ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, protože se to týká sportu. Chtěli jsme pomoci sportovcům, chtěli jsme v Harrachově investovat,“dodává zdroj LN.

Připravovaný prodej harrachovských pozemků „posvětil“v listopadu loňského roku odbor majetku státu ministerstva financí. V podkladech pro odpověď na interpelaci poslance Jana Farského na tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, která se týkala transakce s parcelami, se ohledně záměru prodat tyto nemovitosti mimo jiné konstatuje: „Ministerstvem financí nebylo zmetodického hlediska v postupu úřadu (ÚZSVM – pozn. red.) shledáno pochybení.“

Bez platné nájemní smlouvy

K podpisu kupní smlouvy mezi státním úřadem a společností SAH však nedošlo. Protože pozemky spadají do Krkonošského národního parku, muselo ministerstvo životního prostředí udělit schvalovací doložku. To ale odmítlo a chystaný obchod stoplo.

Stejně tak učinil tehdejší ministr financí Andrej Babiš, který následně nařídil, aby odbor kontroly ministerstva financí provedl audit celého případu. Paradoxně, na rozdíl od odboru dohlížejícího na hospodaření se státním majetkem, jenž na postupu ÚZSVM neshledal žádné pochybení, ministerští kontroloři poukázali na několik zásadních nedostatků.

Jak je možné, že dva odbory téhož ministerstva dospěly ve věci prodeje pozemků v Harrachově k tak rozdílným závěrům? Finance argumentují tím, že odbor majetku při přípravě podkladů pro odpověď na interpelaci poslance Farského nemohl komplexně hodnotit postup ÚZSVM ve všech jeho fázích.

„Stěžejním výstupem bylo ve výsledku především objasnění právní úpravy, která na straně státu primárně s rolí realitního podni- katele nepočítá,“uvádí Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.

Z protokolu o výsledcích kontroly, který mají LN k dispozici, vyplývá, že ÚZSVM nejednal s péčí řádného hospodáře, protože nevypsal výběrové řízení na prodej pozemků. Kontrola dále úřadu vytýká, že neposoudil výhody a nevýhody přímého prodeje a výběrového řízení. Podle kontrolorů neměl být jediným podkla- dem pro určení kupní ceny znalecký posudek zpracovaný společností Activities. Ta cenu v místě a čase obvyklou vyčíslila na 56,5 milionu korun.

Kontroloři poukazují i na to, že v době, kdy se jednalo o obsahu kupní smlouvy, vedl úřad se společností SAH soudní spor o výši nájemného. Do konce května 2015 měla se státem uzavřenu nájemní smlouvu na pozemky, za které ročně platila zhruba 2,1 mi-

Pozemky na prodej

lionu korun. Jenže ze znaleckého posudku, který si nechal ÚZSVM zpracovat, vyplynulo, že nájemné by mělo být vyšší, a to kolem 3,5 milionu korun.

S touto částkou ale zástupci SAH nesouhlasili a odmítli uzavřít novou nájemní smlouvu. Společnost si nechala vypracovat vlastní znalecký posudek, který stanovil výši nájemného na 1,8 milionu korun. Vleklý spor, k jehož vyřešení nevedla ani řada jednání, skončil u soudu. ÚZSVM podal na firmu koncem března loňského roku žalobu, jíž se domáhá doplatit dlužné nájemné. Soudní řízení bylo odročeno.

Společnost SAH i bez platné nájemní smlouvy nadále pozemky užívá a státu, tedy ÚZSVM, platí měsíčně částku 132 tisíc korun, která vychází z jí zadaného znaleckého posudku.

Úřad poukazuje na to, že případné uzavření kupní smlouvy by vyřešilo soudní při s dlužným nájemným. „Ve smlouvě bylo stanoveno, že je SAH povinen uhradit plnou výši bezdůvodného obohacení před samotným převodem vlastnického práva,“dodává mluvčí majetkového úřadu Radek Ležatka.

Vyšší cena? Spekulace

Proti výhradám odboru kontroly ministerstva financí podal ÚZSVM námitky, avšak neuspěl.

Co bude dál s harrachovskými pozemky, je otázkou. „V současné době úřad připravuje nápravná opatření. Podle názoru kontrolní skupiny měl de facto postupovat tak, že znemožní užívání pozemků, tedy zastaví provoz lyžařského areálu,“tvrdí mluvčí Ležatka. Dodává, že dosažení vyšší kupní ceny v případě výběrového řízení je nepodloženou spekulací. „Pokud by došlo k zastavení provozu lyžařského areálu, jak naznačuje usnesení valné hromady SAH, škody státnímu rozpočtu tím způsobené mohou významně přesáhnout případnou vyšší kupní cenu,“říká.

Úřad se obává, že výsledky kontroly týkající se chystaného prodeje harrachovských pozemků mohou mít negativní dopad na další transakce se státním majetkem. „Kontrolní závěr zpochybňuje dosavadní postup nejen ÚZSVM, ale i dalších státních institucí při hospodaření s majetkem státu. Pokud bychom jej striktně dodržovali, pak vzniká riziko uzavření funkčních areálů, v nichž stát je jedním z vlastníků a nedohodl se s ostatními na výši nájmu,“konstatuje Ležatka.

Auditoři ministerstva financí v protokolu o výsledku kontroly však takovýto závěr rozporují. Tvrdí, že systémově přímý prodej nezavrhují, musí být ale náležitě zdůvodněn, což se prý v případě harrachovských pozemků nestalo. To ale majetkový úřad odmítá.