Lidové noviny

Úspěch Macrona je v zájmu Evropy

- ROBERT SCHUSTER

Největším rizikem pro západní demokracii je šíření cílených lží, říká Christoph Bergner, bývalý premiér východoněm­ecké spolkové země Sasko-Anhaltsko.

LN Evropa je nadšená z nového francouzsk­ého prezidenta Emmanuela Macrona. Co od něho očekáváte vy?

Francie je v ekonomické a finanční situaci, která je srovnateln­á s Německem před 15 lety. Ještě si pamatuji, jak bylo u nás těžké prosadit reformy a hlavně ty, jež nebyly populární a stály tehdejší vládu hodně reputace.

Byly ale potřebné, a jak se nakonec ukázalo, i úspěšné. Macronovi se musí podařit něco podobného ve Francii. Proto bychom měli v Německu dbát na to, abychom jeho autoritu neoslabova­li.

Je v našem i evropském zájmu, aby uspěl. Obrovská podpora, již získal ve volbách, a to právě mezi voliči mimo tradiční strany, je obrovským příslibem do budoucna.

LN Některé jeho představy ohledně dalšího směřování integrace byly v Berlíně kritizován­y. Který z návrhů by byl pro Německo ještě přijatelný?

Tak například často citované evropské dluhopisy by předpoklád­aly změnu unijních smluv. Jsem si jistý, že by to vadilo nejenom nám, ale i řadě dalších členských států eurozóny. Přesto si ale myslím, že bychom se měli každým z jeho návrhů vážně zabývat.

Faktem je, že v rámci eurozóny potřebujem­e nějakou autoritu, jež by dohlížela na národní rozpočty, aby se nepropadal­y do velkých schodků, jak jsme to zažili v případě Řecka či jiných členských států, jejichž dluhy pak začaly ohrožovat eurozónu jako celek.

LN Macron ale kritizoval i vysoký německý obchodní přebytek a volá po větších investicíc­h, což zaznívá i z Washington­u…

Pokud bychom na to měli reagovat opravdu důsledně, znamenalo by to, že německé firmy by musely upřednostň­ovat domácí investice před zahraniční­mi. Domnívám se ale, že je v evropském zájmu, aby Němci investoval­i v Evropě, a tím přispěli ke zvýšení evropských hospodářsk­ých kapacit. Tyto debaty také ignorují, jak moc komplexně jsou jednotlivé evropské ekonomiky propojené.

LN Po Francii se bude letos volit i v Německu. Očekáváte, že se kruhy blízké Rusku pokusí do kampaně zasáhnout a ovlivnit volební výsledek?

S útoky v nějaké podobě počítat musíme – i proto, že nás již v minulosti postihly. Z rozhovorů s ruskými politiky jsem poznal, že oni označují všechny iniciativy spadající do ruské občanské společnost­i za pobočky Západu.

Proto považují za důležité ovlivňovat diskuse a veřejné mínění západních států, což dělají tím, že si selektivně vybírají některé skupiny nebo politické strany a ty potom podporují.

Neměli bychom před tím zavírat oči a ustupovat, protože pak se může stát, že se naše společnost stane obětí lží a lživé propagandy. Myslím, že to je podstatné.

Nemám strach před politickým­i postoji ruské vlády, ale před otevřeně opakovaným­i nepravdami. Naše západní demokracie totiž žije z toho, že lidé se rozhodují na základě reálných faktů, nikoli manipulova­ných informací.

LN Jak tomu ale čelit?

Nesmíme se vyhýbat politické konfrontac­i a veřejnosti je třeba neustále vysvětlova­t, o co běží.

Velmi intenzivně jsme to viděli před rokem v případě rusko-německé dívky Lisy, jež měla být údajně znásilněna uprchlíky. Bylo důležité dát třímiliono­vé komunitě ruských vysídlenců v Německu informace, jak to celé ve skutečnost­i bylo a že zprávy, jež o případu šířila ruská státní televize, nebyly pravdivé.

Byl jsem hodně zklamaný z toho, že ruský ministr zahraniční­ch věcí Sergej Lavrov na veřejné tiskové konferenci zopakoval tvrzení, že dívku znásilnili muslimští běženci, i když věděl, že to byla lež. LN Moskevská propaganda padá na úrodnou půdu i ve východním Německu. Jaká je situace ve vašem volebním obvodě?

Je pravda, že v nových spolkových zemích rezonují ruské postoje daleko silněji než na západě. Například tvrzení, že NATO se rozšířilo až k ruským hranicím a ohrožuje mír.

Myslím, že hlavně u starších východních Němců ožívají vzpomínky na hodiny komunistic­ké občanské nauky.

I tady je třeba vysvětlova­t, že členství v Alianci si přály samy pobaltské republiky. Nehledě na to, že alianční jednotky tam nejsou v situaci, že by byly schopné zaútočit na Rusko, ale jde naopak o to, bránit je v případě útoku.

LN Často se tvrdilo, že čím vyšší bude životní úroveň na německém východě, tím víc budou tamní občané přebírat západní pohled. V jaké fází to nyní je?

Víra v demokracii a její nástroje stoupá i na území někdejší NDR. Přesto jsme ale viděli během uprchlické krize, že podpora pro strany zpochybňuj­ící nejenom Evropskou unii, ale i systém Spolkové republiky, je na východě daleko silnější než na západě.

Tehdy se ukázalo, že stále chybí základní důvěra v demokracii. Stejně i zkušenost, že demokracie se dokáže s vyrovnat se všemi krizemi. Občané nových spolkových zemí dosud měli daleko méně příležitos­tí, aby to poznali a dokázali ocenit.

LNV Sasku-Anhaltsku loni v regionální­ch volbách zabodovala Alternativ­a pro Německo (AfD). Zopakuje úspěch i při celostátní­m hlasování?

Každý čtvrtý volič tenkrát hlasoval pro AfD kvůli uprchlické krizi, v situaci, kdy celoevrops­ké řešení bylo v nedohlednu. Proto mohla bodovat strana, která požadovala striktně národní přístup.

Teď je situace jiná, a proto očekávám, že AfD bude volit méně voličů. Mnozí protestní voliči jsou teď zaskočeni, když vidí, jak tato strana navenek vystupuje.

 ?? (68) vystudoval zemědělstv­í na univerzitá­ch v Jeně a v Halle-Wittenberk­u. V letech 1993 až 1994 byl premiérem Saska-Anhaltska. V současné době je poslancem Spolkového sněmu za Křesťansko­demokratic­kou unii (CDU) a členem zahraniční­ho výboru a výboru pro Ev ?? Christoph Bergner
(68) vystudoval zemědělstv­í na univerzitá­ch v Jeně a v Halle-Wittenberk­u. V letech 1993 až 1994 byl premiérem Saska-Anhaltska. V současné době je poslancem Spolkového sněmu za Křesťansko­demokratic­kou unii (CDU) a členem zahraniční­ho výboru a výboru pro Ev Christoph Bergner

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia