Paneláky vs. šedá kůra mozková
Byla to v roce 1954 v americkém St. Louis velká sláva. Právě otevírané panelové sídliště Pruitt-Igoe mělo pomoci vyřešit narůstající problémy s bydlením v amerických městech. Bohatší „bílé“obyvatelstvo se tehdy houfně přesouvalo z chátrajících center na bezpečnější předměstí. S nápadem, jak zastavit tento exodus, přišel americký architekt japonského původu Minoru Yamasaki. Vyprojektoval „černobílé“sídliště. V části pojmenované po afroamerickém pilotovi Wendellu Pruittovi měli bydlet černoši, v druhé polovině pojmenované po bělošském senátorovi Williamu Igoeovi zase běloši. Přízemní slumy městského centra mělo nahradit třicet tři jedenáctipatrových paneláků.
Plán selhal na celé čáře. Běloši až na výjimky sídliště záhy opustili, rozbujela kriminalita, zanedlouho se tam bály jezdit i policejní hlídky či hasiči. Státní a federální autority daly nakonec v roce 1972 příkaz ke zbourání sídliště. Příčin tohoto průšvihu bylo mnoho, jako jedna z nich se uvádí samotný design sídliště. Vysoké uniformní budovy vzbuzovaly pocit anonymity, panoval nedostatek parkovacích míst i ploch k rekreaci, dětská hřiště byla dobudována až po stížnostech obyvatel.
My všichni, kteří jsme vyrůstali ve východoevropských obdobách Pruitt-Igoe, intuitivně tušíme, jak mocně ovlivňuje ar- chitektura mysl i chování lidí. A díky psychologickým výzkumům z posledních let to máme i vědecky potvrzené.
Není asi žádným překvapením, že obrovský vliv na náš psychický stav má už pouhý vzhled fasády domů. Když je šedivá a jednotvárná, naše nálada se zhoršuje, a dokonce zrychlujeme krok, abychom byli z takové „mrtvé zóny“co nejrychleji pryč. Fádní prostředí snižuje i naši ochotu pomáhat – při jednom experimentu v Seattlu se ukázalo, že v místech se zajímavými, rozmanitými fasádami pomohlo ztracenému turistovi pětkrát více lidí než v oblastech s fasádou jednotvárnou. Naši psýché ovlivňuje i vnitřní uspořádání domů a bytů. Jedna studie například ukázala, že většina lidí se cítí lépe v zakulacených místnostech než v klasických pravoúhlých pokojích (výjimkou byli, jak výmluvné, studenti designu a architektury).
Obrovskou vzpruhou pro náš mentální stav jsou zelené plochy. Devět let stará anglická studie prokázala, že negativní zdravotní efekty, jež přináší příjmová nerovnost (například nemoci oběhového systému), jsou menší v městských oblastech, kde je hodně zeleně. Destruktivní vliv na nás naopak mají budovy a místa, v nichž se špatně orientujeme – okamžitě se zvyšuje hladina stresu. Jak nedávno zjistili psychologové z Univerzity v Essexu, těžkou zátěží pro náš mozek je i pouhý pohled na typické moderní budovy z oceli a skla. Rovné linie a uniformnost těchto staveb způsobují, že šedá kůra mozková potřebuje více kyslíku, což vede k tomu, že lidé trpí migrénami.
Řiďte se mým příkladem a raději se nedívejte, kam a kudy chodíte do práce.
Obrovský vliv na náš psychický stav má už pouhý vzhled fasády domů. Když je šedivá a jednotvárná, naše nálada se zhoršuje, a dokonce zrychlujeme krok, abychom byli z takové „mrtvé zóny“co nejrychleji pryč.