Aby sekačka nevycenila nože
Mohou se robotické přístroje obrátit proti nám a postavit se nám na odpor? Samy od sebe jistě nikoli, na to jejich inteligence přece jen nestačí a zřejmě nikdy stačit nebu- de. Je tu ale jiné nebezpečí. Jedním z nejdůležitějších trendů současnosti mezi robotickými pomocníky je připojení k internetu. Není divu, proč bychom měli složitě programovat robotickou sekačku pomocí nepřehledného displeje a pár tlačítek, když to jde jednoduše prostřednictvím chytrého telefonu nebo počítače?
Nejpopulárnější technologií v tomto směru je bluetooth, fungující jen na pár metrů od vašeho telefonu. Ovšem stejně tak jsou už některé robotické sekačky nebo vysavače vybaveny SIM kartou a podporou mobilních datových přenosů nebo wi-fi, takže mohou využívat vaše domácí připojení k internetu.
Výhody znamenají riziko
Důvodem, proč výrobci i zákazníci možnost připojení robotického vysavače, sekačky či jiného zařízení vítají, není jen jednodušší nastavení a ovládání. I když je doce- la zajímavé, když sedíte v zahradním křesle a trávník sekáte pohybem prstu po displeji telefonu.
Mnohem důležitější je schopnost předvídat závady. Díky informacím ze senzorů, které mohou chytrá zařízení odesílat na server výrobce, lze například detekovat drhnutí či opotřebení součástky. Někdy se tak může stát, že výrobce odhalí závadu dříve, než ji zpozoruje zákazník.
Takový komfort má ale ještě druhou stránku. Není to tak dávno, co se v médiích objevila zpráva, že hackeři dokázali pomocí kybernetického útoku získat kontrolu nad automobilem. Dokonce tehdy nešlo ani o žádné autonomní či elektrické vozidlo, ale o docela běžné SUV. Může se tedy něco podobného stát i se sekačkou nebo vysavačem? V kybernetickém světě nemůže znít odpověď jinak než ano. Žijeme totiž v době, kdy se fenomén internetu věcí už dávno stal realitou.
Protože ať chceme, nebo nechceme, uvnitř těchto zařízení se skrývají miniaturní počítače řídící se softwarem. Jejich výpočetní výkon by možná před lety odpovídal slušně velkému výpočetnímu středisku. A pokud tady máme počítač a software, samozřejmě hrozí nebezpečí útoku.
Jenže zatímco výrobci počítačů mají s obranou proti kybernetickým útokům mnoho let zkušeností a jejich technologie jsou na napadení obvykle připraveny, výrobci elektroniky či domácích spotřebičů se na tomto kybernetickém bojišti ocitli vlastně tak trochu náhodou.
Pro zabezpečení není prostor
V těchto malých zařízeních přitom ani není mnoho možností, jak zabezpečení proti kybernetickým útokům integrovat. Robotické sekačky obvykle nemají dostatek paměti k tomu, aby do nich bylo možné vložit třeba nějaký bezpečnostní software. Navíc ani tvůrci firmwaru (řídicího softwaru) v přístrojích z oblasti domácí elektroniky či techniky nemají dostatek zkušeností s obranou proti kybernetickým útokům, a tak nechtěně mohou útočníkům situaci usnadnit. Na druhou stranu je potřeba nezapomínat, že nedostatek paměti – zejména u malých domácích zařízení – je překážkou i pro útočníky samotné. Prostor pro pozměnění programu zařízení je totiž opravdu malý.
Není tedy sice třeba panikařit, přesto je obezřetnost namístě. Ať již máte, či nemáte doma robotický vysavač, sekačku, mop či jiné zařízení, zabezpečení své domácí sítě rozhodně nepodceňujte. Antivirový program už dávno nestačí, a pokud má být vaše domácnost opravdu v bezpečí, musejí být bezpečnostní programy schopny detekovat nejen známé nákazy, ale i podezřelé chování či komunikaci.
Představte si to: chcete se posadit na zahradě a robotická sekačka vyrazí proti vám. Nevraživě přitom otáčí žacími noži. A na pomoc jí spěchá čistič grilu se svými ocelovými kartáči. Zní to šíleně, nicméně bezpečnost v souvislosti s robotickými přístroji pro domácnost není radno podceňovat. Zvlášť když jsou připojeny k internetu.