Všechno je teď skvělé, těší Fuksu
PRAHA Tvář rychlostního kanoisty zdobí v dosavadním průběhu sezony, jež vyvrcholí světovým šampionátem v Račicích, samý úsměv. Ze šesti individuálních závodů ve Světovém poháru byl hned pětkrát první, daří se mu.
Před olympiádou byl čtyřiadvacetiletý Fuksa pasován do role favorita, na kilometrové trati, kde na předchozích dvou světových šampionátech bral dvě stříbra, měl zazářit. Jenže byl pátý (původně dojel šestý, ale bronzového medailistu Sergheie Tarnovského později diskvalifikovali kvůli dopingu).
A ve druhé disciplíně, dvousetmetrové, se stal obětí zmatků s postupovým klíčem a po účasti ve finále B bral jen deváté místo.
Jenže sezona 2016 je pryč. Je tu sezona 2017 – rok, v němž už se Fuksy netýkají závody do 23 let, v němž se může plně soustředit na seniorskou kategorii a v němž se hlavně po takřka šesti desetiletích koná v Česku světový šampionát.
Fuksa do této sezony vstoupil fenomenálně. Pět prvních míst budiž důkazem. „Takový vstup do sezony jsem ještě nikdy neměl,“
Martina Fuksy
přiznává Lidovým novinám. „Chci závodit nejvíc, jak to jen v kanoistice jde. Čili tři závody Světového poháru, ty už mám za sebou, v půlce července mistrovství Evropy v Bulharsku a pak mistrovství světa v Račicích na konci srpna. Takovou porci závodů letos zkouším poprvé. Náročné to bude, ale mám natrénováno tolik, abych to zvládl,“věří si.
Jak se na takový fyzický zápřah připravujete?
Čím jsou závody dál, tréninky jsou delší, intenzivnější. Víc se maká, běhá, posiluje a jezdí na vodě. Naopak čím víc se závody blíží, dávky se ubírají – najíždím méně kilometrů na vodě, méně posiluju, jdu běhat jen občas; prioritou je voda, tam strávím více času.
I v zimě?
I v zimě, proto se snažíme jezdit do tepla. Když jsme v Česku, přidávají se běžky nebo plavání.
Kromě tvrdého tréninku je ještě něco, co se podepisuje na tom, že teď sbíráte úspěchy?
Myslím si, že základem všeho je trénink. K tomu se přidávají různé další věci – rodinná podpora, dobrá životospráva, kvalitní jídlo, výživové doplňky a tak. Prostě různé drobnosti, které pomáhají. A pak je důležité, abych sport měl rád a bavil mě.
A baví, že?
Jasně. Od začátku této sezony doteď je všechno skvělé. Mám to pozitivně nastavené, jsem spokojený, že jsou takovéhle výsledky. Vše, co se kolem mě točí, je krásné. Všichni jsou na mě hodní, kdo není, toho neřeším a odfiltruju. Dělám si věci podle sebe, mám suprovou rodinu, která mě podporuje.
Takový kontrast oproti Riu. Neměl jste strach, jak na olympiádu psychicky zareagujete?
Trochu jsem se bál, abych se do toho zase dostal. Samozřejmě, v první chvíli to bylo zklamání. Bylo toho na mě moc. Ale musím to brát tak, že to osud tak chtěl. Nemůžu smutnit a zaobírat se tím do konce života. I když zajedu dobře nebo špatně, nemůžu se zastavovat. Musím myslet dál na další závody, na další úspěchy, které snad přijdou. Nechci žít z toho, co bylo, nechci usnout na vavřínech. Chci myslet dopředu, chci přemýšlet, co zlepšovat.