ŽIVOT ZA PROTEKTORÁTU: VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI, INSTITUCE A POJMY Odboj žádal odvolání útoku na Heydricha

Přípravy parašutistů k provedení atentátu na Heydricha nezůstaly domácímu odboji utajeny. Donesly se k představiteli sokolské organizace Jindra Ladislavu Vaňkovi a jeho prostřednictvím také k Vladimíru Krajinovi a dalším členům odboje.

Dne 12. května 1942 byla v Anglii přijata depeše vysílačky Libuše: „ÚVOD (civilní organizace) vytušil úkol Strnada a Vyskočila a žádá o předání této depeše: Z příprav, které konají Strnad a Vyskočil, usuzujeme přes jejich trvalé mlčení, že chystají atentát na H. Tento atentát by asi v ničem neprospěl spojencům a pro náš národ by měl nedozírné následky. Nejenže by ohrozil naše rukojmí a politické vězně, ale vyžádal by si tisíce dalších životů, uvrhl národ do neslýchaného útisku, zároveň smetl poslední zbytky jakékoli organizace a tím znemožnil, aby zde ještě něco užitečného bylo vykonáno pro spojence. Prosíme proto, abyste přes Silver A dali příkaz, aby atentát nebyl pod- niknut. Nebezpečí v prodlení, dejte příkaz obratem. Je-li ze zahraničních důvodů třeba nějakého gesta, nechť se přejde na domácího Quislinga, v prvé řadě na E. Moravce.“

Existuje ještě text další depeše, kterou později nalezlo gestapo, jež se však od předchozí odlišuje jen úvodní větou: „Na přání Jindry (Ladislava Vaňka – pozn. red.), kterého jste si ověřili v noci z 30. 4. na 1. 5. a který navázal styk s jednou naší spojkou, posíláme tuto depeši, s jejímž obsahem plně souhlasíme.“Po válce způsobily tyto dva texty dohady mezi přeživšími o jejich autorství. Ve skutečnosti ale dorazil do Londýna pouze text první depeše, v případě druhé šlo zřejmě jen o koncept.

Moravcův podivný vzkaz

Na podstatě věci to však nic neměnilo: odboj vyjádřil do Londýna obavy z následků atentátu a žádal o změnu rozhodnutí. Můžeme diskutovat, jaký by byl Odesilatel: PAVEL (plk. František Moravec), adresát: BUK (Vladimír Krajina). Rukopisný koncept depeše ze 14. května, která byla poté poslána z Londýna jako odpověď domácímu odboji na jeho nesouhlas s atentátem na Heydricha. reálný dopad alternativy v podobě atentátu na Emanuela Moravce, kdy by Heydrichova pomsta byla jistě neméně krutá.

Podstatná byla reakce vedení zahraničního odboje. Plk. Moravec odpověď konzultoval s prezidentem Benešem, který zastával názor, že stanovisko domácího odboje by mělo být respektováno. Moravec však 15. května odeslal telegrafickou odpověď, adresovanou Vladimíru Krajinovi: „Nemějte starosti, pokud se týče teroristických akcí. Domníváme se, že vidíme situaci jasně, a proto ani pro nás akce proti oficiálním říšskoněmeckým osobám nepřicházejí v této souvislosti v úvahu. Sdělte ÚVODu.“Zpráva však byla zaslána velmi poruchové Krajinově vysílačce Věra.

Vzhledem k okamžiku odeslání bylo zřejmé, že Moravcem zvolený složitý způsob předání a také formulace vzkazu již provedení atentátu nemohly zabránit. Tím šéf zpravodajců převzal na sebe zodpovědnost za vše, co následovalo.