Šéfové (ne)jsou primáti

v americkém Montgomery, označoval za svou nejoblíbenější knihu stejnojmenné dílo slavného Richarda Dawkinse. A Jeffrey Skilling podle filozofie evoluce založené na genetice organizoval i firemní kulturu, což vedlo k pádu mnohamiliardové korporace.

Dědičné sklony k sebeprosazování, agresivitě a zahleděnosti do sebe mohou vést k vysvětlení chyb, u kterých člověk kroutí hlavou a říká si: „Proboha, proč dělali něco tak hloupého, muselo být přece jasné, že se na to přijde.“Jak píše proslulý biolog a primato- log Frans de Waal, takové „biologické chyby“mohou páchat v ekonomice obrovské množství škod.

EKONOMIE NEROZUMU

Jako první člověka napadnou samozřejmě finanční trhy a burziáni. Stačí si ostatně připomenout slavnou větu Michaela Douglase alias Gordona Gekka z filmu Wall Street: „Chamtivost – pro nedostatek vhodnějších slov – je dobrá. Chamtivost je správná. Chamtivost funguje. Chamtivost vyjasňuje, jde k věci a míří přímo k jádru ducha evoluce.“

Jenže i pokud by oblíbené klišé o nejvyšších šéfech jako ultimátních nadsamcích bylo pravdivé, nejde rozhodně jen o něco negativního.

Stejná genová výbava vede i k tomu, že úspěšní podnikatelé své firmy vůbec vybudují, že se prosadí v tvrdé a mnohdy zcela nelítostné konkurenci.

Pokud někde platí ono hobbsovské „člověk člověku vlkem“, je to právě svobodný trh a hospodářská soutěž. A právě konkurence je základem nejen pro inovace, ale i pro tlak na ceny a lepší služby pro zákazníky. Ekonomičtí darwinisté pak upozorňují, že souboje jednotlivců a firem v ekonomice jsou podobné jako souboje samců a smeček v přírodě. Jde přitom o očistný mechanismus, který podněcuje právě neustálý vývoj společnosti, a to i té lidské.

Takže ať už máte, nebo nemáte rádi rychlá auta, dobře střižené obleky, kvalitní pití, luxusní hodinky, moc a krásné ženy po boku, neopovrhujte jimi. Mnozí to máme doslova v genech.