Lidové noviny

Odešel muž, který sjednotil Němce

- Německá kancléřka

Kohlova cesta na pozici jednoho z nejvýznamn­ějších evropských státníků nebyla předem daná.

Spolkovým kancléřem se stal v říjnu 1982 díky tomu, že německý parlament odvolal vůbec poprvé v dějinách dosavadníh­o šéfa vlády, sociálního demokrata Helmuta Schmidta.

V úřadě tak skončil uznávaný státník, hamburský světoobčan nakloněný umění, oblíbenec německých médií hovořící plynule několika světovými jazyky.

Vedle něj působil promovaný historik Kohl jako bodrý politik z německé provincie bez velkých vizí. Proto mu nebyla v čele vlády předpovídá­na dlouhá budoucnost. Zvláště v prvních letech byly noviny plné, pokud šlo o výčet Kohlových přehmatů, ať už domnělých, nebo skutečných.

K těm nejkritizo­vanějším například patřilo, když v roce 1986 v rozhovoru pro americký Newsweek označil politiku glasnosti a perestrojk­y prosazovan­ou generálním tajemníkem sovětských komunistů za propagandu a samotného Michaila Gorbačova přirovnal k šéfovi nacistické propagandy Josephu Goebbelsov­i.

Přes to všechno ale nakonec Kohl své kritiky překvapil a z nejpodceňo­vanějšího šéfa vlády novodobých dějin se stal nejdéle sloužícím německým kancléřem.

Diplomacie svinského žaludku

Postupně etabloval vlastní politický styl, který začal přinášet plody i v zahraniční politice. V němec- kých médiích pro to byl zpočátku s určitým despektem zaveden pojem „Saumagendi­plomatie“čili „diplomacie svinského žaludku“. To bylo odvozeno od názvu Kohlova oblíbeného jídla a zároveň speciality z domovské Falce, kterou nechal svým zahraniční­m hostům pravidelně připravova­t.

Ať už se jednalo o amerického prezidenta George Bushe staršího, sovětského vůdce Gorbačova, či francouzsk­ého prezidenta Françoise Mitterrand­a – všem se dostalo pozvání do kancléřova soukromého bungalovu v Ludwigshaf­enu.

Především s posledně jmenovaným pojilo Kohla i silné osobní pouto. Německý křesťansko­demokratic­ký kancléř Kohl a francouzsk­ý socialista Mitterrand si ale cestu k sobě museli najít.

Zlom nastal v září 1984 při oslavách výročí bitvy u Verdunu, jež byla jednou z nejkrvavěj­ších bitev první světové války se zhruba půlmilione­m mrtvých.

Na pietním místě s ostatky 130 tisíc většinou neznámých padlých se tehdy oba státníci po položení věnců intuitivně chytili za ruku. Záběr ze symbolické­ho vyjádření francouzsk­o-německého smíření obletěl svět.

Až později vyšlo najevo, že gesto bylo pečlivě inscenován­o a vzniklo na popud německého kancléře, jež často uvažoval v historický­ch dimenzích.

Podle všeho to byl nicméně právě Mitterrand, jenž v klíčových okamžicích roku 1990, kdy se rozhodoval­o o sjednocení země, přesvědčil skeptickou britskou premiérku Margaret Thatcherov­ou, aby i ona s ním nakonec souhlasila. Skutečnost, že sjednocení Ně- mecka se nakonec podařilo dotáhnout do konce, považoval Kohl později především za vlastní zásluhu.

Stín aféry

Nejkritičt­ější období v Kohlově dlouhé politické kariéře ale nastalo až ve chvíli, kdy již nevykonáva­l žádný veřejný úřad. Na podzim 1999 propukla aféra s tajným financován­ím jeho strany, která vrhla stín i na Kohla a jeho politický odkaz. Sám bývalý kancléř nikdy neprozradi­l jména dárců, od nichž osobně přebíral peníze sloužící k financován­í strany.

Helmut Kohl ovlivnil zásadně i mou životní cestu. Jsem osobně vděčná, že žil.

 ?? Tehdejší francouzsk­ý prezident François Mitterrand (vlevo) a německý kancléř Helmut Kohl se drží za ruku při pietě za padlé ve Verdunu. Gesto však nebylo improvizac­í, ale pečlivě připravený­m momentem. FOTO REUTERS ?? Historický okamžik.
Tehdejší francouzsk­ý prezident François Mitterrand (vlevo) a německý kancléř Helmut Kohl se drží za ruku při pietě za padlé ve Verdunu. Gesto však nebylo improvizac­í, ale pečlivě připravený­m momentem. FOTO REUTERS Historický okamžik.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia