Vláda s populisty už není tabu
Pokud se nestane nic neočekávaného, nebudou v příští vládě v Rakousku chybět populisté ze strany Svobodných. Po konzervativcích se o jejich přízeň začali otevřeně ucházet i socialisté. Kdo jim nabídne víc?
VÍDEŇ/PRAHA Časy „věčné velké koalice“, kdy spolu v Rakousku dlouhodobě vládli sociální demokraté (SPÖ) a lidovci (ÖVP), zřejmě na podzim skončí.
V souboji o hlasy voličů, jenž vyvrcholí při říjnových předčasných volbách, totiž začínají padat i dlouhodobá tabu. Mezi taková patří, že sociální demokraté nikdy nepůjdou do společné vlády s národně pravicovou stranou Svobodných (FPÖ).
Toto pravidlo si stanovili téměř před třemi dekádami. Tehdy zrovna čerstvě vypověděli tříletou vládní spolupráci se Svobodnými, protože jejich novým lídrem se stal Jörg Haider. Ten otočil kormidlo v FPÖ ostře doprava a pro- slul mimo jiné řadou kontroverzních výroků zpochybňujících existenci Rakouska či jeho roli v období nacismu, kdy bylo součástí Hitlerovy říše.
Svobodní považovali přístup sociálních demokratů, k němuž se později na nějakou dobu přidali i konzervativní lidovci, za diskriminační. To jim dovolilo stylizovat se do role oběti, což přispělo i k nárůstu jejich popularity. Odhaduje se, že jenom od sociálních demokratů přešlo ke Svobodným v minulých letech zhruba milion voličů.
SPÖ a ÖVP se tím naopak ocitly v pasti, kdy byly nuceny pokračovat ve spolupráci, protože s nikým dalším nedaly dohromady potřebnou parlamentní většinu.
Teď ale rakouští sociální demokraté otočili a v situaci, kdy reálně hrozí, že by mohli po říjnových předčasných volbách skončit v opozici, vzali na milost i FPÖ. V Rakousku se totiž rýsuje trojboj o prvenství mezi sociálními demokraty, lidovci a Svobodnými.
Před několika dny proto sociální demokraté uvedli, že po podzimních volbách nechtějí vyloučit z jednání žádnou stranu, včetně FPÖ.
„Nechceme Svobodným polo- žit červený koberec,“bránil se šéf strany a spolkový kancléř Christian Kern kritice, že kvůli udržení moci zradili sociální demokraté své dosavadní postoje.
Zároveň SPÖ zformulovala několik podmínek, na jejichž splnění ze strany potenciálního partnery hodlá trvat.
Mezi ně patří například podpora pro setrvání Rakouska v Evropské unii, rovnoprávné postavení mužů a žen anebo kritický postoj k nacistické minulosti Rakouska.
Do případné koaliční smlouvy pak chtějí sociální demokraté prosadit závazek na zavedení minimální mzdy ve výši 1500 eur (39 tisíc korun), dědickou daň či požadavek na stanovení právního nároku na místo ve školce.
Potyčka v kancléřském úřadu
Ne všichni v rakouské sociální demokracii ovšem s novým kurzem vůči Svobodným souhlasí. Kriticky se například vyjadřuje mládežnická sekce strany, jež v minulos- ti odmítala i restriktivní politiku současné vlády vůči běžencům, která se příliš neliší od politiky prosazované právě FPÖ.
Nový přístup k dosavadnímu hlavnímu rivalovi se nezamlouvá ani vlivnému vídeňskému starostovi Michaelu Häuplovi.
O tom, jak moc rozděluje sociální demokraty budoucí linie ve vztahu ke Svobodným, svědčí i událost, o níž v minulých dnech informovala média.
Kvůli budoucímu postoji vůči FPÖ se totiž odehrála potyčka mezi dvěma poradci v úřadu spolkového kancléře. Šéf rakouské vlády Kern minulý víkend veřejně přiznal, že dva kolegové se zapletli do „strkanice“, ale „rvačka“, jak o ní psaly některé sdělovací prostředky, to prý nebyla.
Rakouští Svobodní tak budou po říjnových volbách v pohodlné situaci, kdy si budou moci vybrat, s kým a hlavně za jakých podmínek půjdou do případné vlády.
Se socialisty je pojí podobný pohled na sociální stát. S konzervativními lidovci a jejich budoucím šéfem, ministrem zahraničí Sebastianem Kurzem, se zase shodují v migrační politice, případně i v požadavku, že Evropská unie by měla co nejrychleji ukončit vstupní rozhovory s Tureckem.