Macron zřejmě získá absolutní většinu

LN První kolo voleb vyhrálo hnutí Emmanuela Macrona La République en Marche (Republika vpřed) s téměř třetinou hlasů. Jaký očekáváte vývoj ve druhém kole?

Dá se předpokládat, že ve druhém kole se potvrdí dobrý výsle- dek hnutí, tedy že toto hnutí získá většinu, respektive absolutní většinu v Národním shromáždění. Karty jsou v současné době rozdány tak, že takové vítězství je nejpravděpodobnější.

LN Po prezidentských volbách visela nad Macronem hrozba kohabitace (stav, kdy jsou prezident a premiér z odlišných politických táborů), teď to vypadá, že získá absolutní většinu. V čem si myslíte, že tkví úspěch Macronova hnutí?

Zřejmě zde musíme vycházet ze dvou faktorů: první je ten, že nově zvolený prezident dostane podporu voličů v poslaneckých volbách, které se konají zhruba měsíc po prezidentských volbách. Nelze mluvit o zákonitosti, ale o pravděpodobnosti. Je to dáno situací, která vznikla v roce 2002, kdy se zkrátil mandát prezidenta republiky ze sedmi na pět let shod- ně jako u poslanců, a hlavně došlo k pozdržení poslaneckých voleb tak, aby se konaly po prezidentských.

Zde lze nejspíše hovořit o demobilizaci voličů ostatních stran či hnutí, jak tomu nasvědčuje na- příklad volební výsledek Národní fronty a Nepoddajné Francie. Druhým faktorem je rozklad Socialistické strany, přičemž podstatný její potenciál přešel na Republiku vpřed, která je přijatelná pro umírněné voliče zprava i zleva. Konečně bych ještě asi uvedl naskytnutí příležitosti změny, kterou část voličstva využila.

Z formálního hlediska můžeme tedy vycházet z toho, že kohabitace nejspíš nebude. Nicméně stále visí otazníky nad tím, jak bude fungovat nová prezidentská většina vzhledem k tomu, že do dolní komory usednou nováčci, kteří o legislativním procesu nevědí takřka nic. Otazník visí i nad poměrně širokým ideologickým rozpětím uvnitř skupiny, od bývalých socialistů k bývalým gaullistům, a pod.

LN Co by mohlo zabránit vítězství hnutí Republika vpřed ve druhém kole?

Vzhledem k tomu, že druhé kolo se koná „vzápětí“, respektive týden po prvním, nepředpokládám, že by se situace změnila, vyjma nepředvídatelné události. Navíc – pakliže bereme v potaz kauzu Richarda Ferranda (ministr je podezřelý z porušení pravidel pojišťovnictví, z majetkových trestných činů a z nepoctivého jednání, pozn. red.) a to, že patrně neměla zásadní vliv na volební výsledek, lze se domnívat, že se potvrdí nástup Republiky vpřed.

LN Národní fronta Marine Le Penové získala v prvním kole 13 procent hlasů. Jak předpokládáte, že obstojí v druhém kole?

Situace je paradoxně pro Národní frontu složitější než v roce 2012. Nízká volební účast zamezila možnost mít v druhém kole tři kandidáty, což se může stát v případě, že třetí kandidát získá počet hlasů přesahující 12,5 % zapsa- ných voličů, a pokud nefunguje tzv. republikánská disciplína. To je výzva všem voličům, aby hlasovali proti straně Le Penové, respektive aby se stáhl třetí kandidát, a tím umožnil vítězství kandidáta postaveného proti Národní frontě.

Přítomnost Le Penové v druhém kole prezidentských voleb má do určité míry pro stranu negativní efekt. Zatím se předpokládá, že Národní fronta získá jen minimum poslanců. Přítomnost původně extrémně pravicové strany v dolní komoře je ale zřejmě považována za normální, čemuž nasvědčuje i projekt změny volebního zákona. Část poslanců by podle nového zákona byla volena proporčním volebním systémem, což Národní frontě vyhovuje.

Nástup Macronova hnutí Republika vpřed se ve druhém kole voleb potvrdí, tvrdí odborník na francouzskou politiku Michel Perottino z Fakulty sociálních věd UK. Varuje však před situací, kdy v dolní komoře usednou nováčci, kteří o legislativním procesu nevědí takřka nic.