„Převrat“v zemi machistů
V konzervativním, ryze mužském světě srbské politiky, jemuž dominují od 90. let tytéž figury, jen v jiných kabátech, je to hotové zemětřesení. Vládu balkánské země má poprvé řídit žena. Navíc se netají homosexuální orientací.
BĚLEHRAD/PRAHA Jít víc proti proudu už snad ani nemůže. Jako mladá žena, která je takřka úplným politickým nováčkem, není členem žádné strany, a navíc je lesba, porušuje snad všechny konvence a vymyká se ze spletité sítě zákulisních pavučin srbské politiky. Politiky země, jež se téměř 17 let od pádu Slobodana Miloševiče v mnohém změnila, a přece zůstává v mnohém stejná.
Jednačtyřicetiletá Ana Brnabičová se nyní má stát srbskou premiérkou. Bude tak vůbec první ženou v čele vlády této balkánské země a prvním premiérem Balkánu, který se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci.
Zvláště to poslední je přitom pro některé ve stále v řadě ohledů velmi konzervativní zemi nepřijatelné. Situace z let 2001 a 2010, kdy účastníky průvodu za práva sexuálních menšin napadali před zraky policie stoupenci krajní pravice a fotbaloví chuligáni, se sice loni již neopakovala, k důstojnému postavení mají ale homosexuálové i dalšímenšiny v Srbsku da- leko. I proto, že zásadní roli v životech Srbů hraje pravoslavná církev, jejíž patriarcha Irinej třeba v roce 2014, když zemi zasáhly katastrofální povodně, prohlásil, že je to boží varování před dalším pochodem sexuálních menšin.
Brnabičovou ve čtvrtek pověřil sestavením vlády nový srbský prezident Aleksandar Vučič, který po drtivém vítězství v dubnových volbách vyměnil premiérský post za nejvyšší úřad. Vůči nominaci dosavadní ministryně pro veřejnou správu a místní samosprávu se však ohradila i část jeho spolustraníků. Srbský tisk včera spekuloval o tom, že se proti jejímu jmenování staví až třetina poslanců Vučičovy Srbské pokrokové strany, nejsilnější partaje v zemi. V pondělí má prezident jednat se šéfem parlamentního stranického klubu a zajistit tak dostatečnou podporu pro to, aby zákonodárci vyjádřili Brnabičové důvěru.
Prezident jí dal nakonec přednost před svým hlavním koaličním spojencem aministrem zahraničí Ivicou Dačičem. V porovná- ní s tímto politickým matadorem má přitom Brnabičová jen minimální politické zkušenosti. Do politiky vstoupila teprve loni v srpnu – jako nestraník.
Netíží ji stín angažmá z 90. let
Už při jejím loňském jmenování ministryní se přitom spekulovalo, že za jejím vzestupem mohou být i další motivy, než jen její profesní kvalifikace. Zejména se mluvilo o tom, že její vstup do vlády má být především úlitbou EU, jež v přístupových rozhovorech tlačí na Bělehrad, aby zlepšil ochranu práv menšin. Zlí jazykové nyní dodávají, že se má stát loutkou prezidenta Vučiče, který takřka s jistotou nesetrvá jen v roli ceremoniální hlavy státu.
„Vzpomínám si na ten den, kdy mě premiér pozval na rozhovor, aby mi místo (ve vládě) nabídl. Když jsme probírali celé portfolio, řekla jsem mu mimo jiné i to, že svoji sexuální orientaci skrývat nebudu. Že chápu, že to může být problematický faktor ve vládě a že to může vytvářet určitou třecí plochu, kterou nemá zapotřebí, ale on řekl, že s tím nemá problém,“vrátila se k tehdejším událostem Brnabičová pro srbskou mutaci webu Vice News.
Na rozdíl od dalšího zvažovaného kandidáta, šéfa diplomacie Dačiče, nicméně Brnabičovou nijak netíží stín politického angažmá ve válečných 90. letech, a tak by mohla vnést jisté uklidnění do vztahů s Kosovem, Chorvatskem či dalšími sousedy. Zvláště Záhřeb by vůči ní mohl nasadit smířlivější tón – Brnabičová má po otci kořeny v Chorvatsku.