Soláry vyžadují soustavnou péči
Svět chce obnovitelné zdroje energie, říká výkonný ředitel a spoluzakladatel solární firmy Photon Energy Georg Hotar
novitelným zdrojům vstřícnější.
Zase to bude fungovat jen na základě nějakých podpor, čemuž se nyní snažíme maximálně vyhnout. Pro nás jsou zajímavější trhy, kde je takový osvit a další podmínky, že můžeme konkurovat ostatním zdrojům elektřiny. Například v Ontariu není osvit špatný, leží přibližně na úrovni Milána, ale mají tam hodně levných vodních zdrojů. Nás zajímají trhy, kde je současně vyšší osvit i cena elektřiny.
LN Další z trhů, o něž jste se zajímali, je Turecko. Je stále perspektivní?
V poslední době se situace velmi změnila. Byl jsem sice fanouškem tureckého trhu asi pět let, ale soustřeďujeme se teď spíše na jiné trhy. Důvodem je agresivní zahraniční politika prezidenta Erdogana a špatné právní prostředí. Je tam stejný chaos jako tady. Podobně jsme se dívali na Rumunsko a Bulharsko a i tam jsou podobné politické hry s podporou obnovitelných zdrojů.
LN Při rozhodování, na který trh vstoupit, tedy hraje kvalita právního prostředí velkou roli.
Nebojíme se rizika, ale zatímco ta technická máme více méně pod kontrolou, změny v podpoře a právním systému nikoli. Navíc v Turecku jsme se chtěli zaměřit na hotelové komplexy – a podívejte se jen na nedávnou roztržku s Ruskem. Najednou nesměli ruští turisté do Turecka, což pocítil tamní cestovní ruch. A podobných věcí se tam může stát více.
Jinak to vidíme vMaďarsku. V současnosti je podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě daleko pod dvaceti procenty, požadovanými Evropskou unií do roku 2020. Navíc tam existuje jen omezený potenciál pro jiné obnovitelné zdroje. Maďarsko vypsalo výkupní cenu na 25 let ve výši 100 eur na MWh, která vzbudila zájem například místních bank.
LN Jak vidíte situaci v ČR, v níž mají majitelé solárních elektráren, takzvaní solární baroni, špatnou pověst? Lze to napravit?
Postupně se to lepší. Dosáhnout finanční podpory mohl každý, kdo chtěl, ačkoli nějaký základní kapitál to chtělo, protože banky chtěly spolufinancování. My jsme začínali s malým základem a své portfolio vybudovali postupně. Všechno jsme postavili podle zákona a platíme daně, včetně té solární. Je pak krajně nefér, že se debatuje o tom, že stát může snížit podporu stojící anebo rozestavěné elektrárně. Banky to znejistí, a místo aby požadovaly 20 procent spoluúčasti, si přes noc řeknou o 45 procent. To je značně nefér.
Zpočátku jsme se image solárního odvětví zabývali více, nyní už je nám spíše jedno. Skoro si z toho děláme srandu. Navíc až panely zlevní a budou v každé domácnosti, situace se rychle změní. LN Chystáte se vstoupit do segmentu solárních panelů pro domácnosti?
Na takto malé projekty nejsme stavění. Vidíme to ale rádi, už jen aby se změnil společenský postoj k solárnímu odvětví. Obrovskou škodou je česká neschopnost vybudovat z obnovitelných zdrojů a souvisejícího know-how exportní průmysl. Tak to udělali Němci – mají na to program „Obnovitelné zdroje z Německa“. Tady nikoho nenapadlo něco podobného udělat, i když by bylo co. Nesmíme zapomínat, že obnovitelné zdroje energie svět chce.
LN Co Photon Energy vedlo k emisi akcií na pražské akciové burze?
Především jsme chtěli zvýšit svou viditelnost na kapitálovém trhu. Ve Varšavě jsme byli omezeni, kromě toho tam byla překážka v tom, že polští investoři fotovoltaice příliš nerozumějí, což je v Praze jiné. Měli jsme i dojem, že cena našich akcií na varšavském NewConnect byla pří-
Výkonný ředitel a spoluzakladatel solární firmy Photon Energy – do roku 2011 byl finančním ředitelem.
Před založením Photon Energy pracoval ve finančním poradenství v Londýně, Curychu a Praze.
Vystudoval London Business School – magisterský titul v oboru finance.
Má rakouské státní občanství, pochází z české rodiny. liš nízká, a vstupem na burzu jsme si chtěli připravit půdu pro emisi dluhopisů.
LN Proč by si měli čeští investoři koupit akcie s tickerem PEN či váš dluhopis?
U dluhopisů jsou tři hlavní výhody: šestiprocentní úrok, měsíční výplata amožnost obchodovat je na burze. Měsíční výplata je u takového dluhopisu v ČR unikátní. Dále máme stabilní portfolio, jež každý měsíc vyrábí energii, a tím pravidelný cash flow, což jsme chtěli potvrdit měsíční výplatou kuponu. Chceme rovněž rozšířit svoje portfolio v Austrálii, čímž bychom vyrovnali sezonnost výroby. Dále rozšiřujeme zákaznickou základnu v oblasti servisu elektráren.
LN Photon Energy rovněž nabízí mezinárodní ochranu investic. Jak jste se k tomu dostali a o co přesně jde?
K ochraně investic jsme se dostali v souvislosti s rokem 2010 a českými retroaktivními zásahy. To je také důvod, proč jsme dnes nizozemská firma, ačkoli se nám přesun do Nizozemska zpozdil, a nakonec to v tomto ohledu nemělo žádný efekt – důvody ale byly i jiné, například flexibilnější korporátní právo.
Ochraně investic se věnujeme dodnes. Ta je v EU relativně slabá a zhoršuje se. Například se tlačí na rušení bilaterálních smluv o ochraně investic mezi členskými státy. Snažíme se pro každý stát vytipovat investorskou zemi poskytující nejlepší ochranu. Přihlížíme i k daňovým aspektům, například ke smlouvám o zamezení dvojího zdanění. Vedle toho nabízíme pomoc při založení společnosti pro držení investic a soustavný monitoring, neexistuje-li lepší řešení.
LN Který domicil by se hodil pro investice v ČR?
Švýcarsko.
LN Vraťme se k obnovitelným zdrojům elektřiny. V Německu nyní zavádějí aukční systém pro přidělení podpory. Jak se na aukce díváte?
Na takovém vyspělém trhu to je adekvátní nástroj. Aukce se však používají i na trzích, jež jsou spíše na začátku, například v Turecku a Indii. A tam to vždy nevedlo k optimálním výsledkům. Například v Indii v roce 2010 a 2011 jste měli zahraniční hráče, kteří rozuměli fotovoltaice, ale neměli zkušenost s indickými pravidly a tamním trhem, a pak Indy, kteří znali indickou realitu, ale ne příliš fotovoltaiku.
Skončilo to tak, že aukce vyhráli největší „blázni“a seriózní hráči neuspěli. Jenže banky projekty těchto „bláznů“odmítly financovat a nakonec se nepostavilo nic. Ono si to časem většinou sedne, ale zpočátku mohou být aukce pro stát riskantní. Feed-in tariff je jistější, ale záleží na jeho správné výši. LN Photon Energy nabízí i úložiště elektřiny. Vidíte budoucnost v kombinaci solárních panelů s bateriemi?
Ano, ale opět se zaměřujeme spíše na větší firemní klienty, ne na domácnosti.
Jako v telekomunikacích už nemá smysl budovat pevné linky, i v energetice možná přestane mít smysl velká přenosová infrastruktura a centrální zdroje. Malé ostrovní systémy jsou budoucnost.
LN Na svých webových stránkách představujete telekomunikační věž v Austrálii, projekt Muswellbrook.
Tento projekt je australskou obdobou Českých Radiokomunikací – jde o společnost, jíž patří věže pro televizní a rádiové vysílání. Náš systém stojí u rádiovysílače s výkonem 5,2 kW, ovšem 24 hodin denně. Máme tam proto 39 kWp fotovoltaiky a 215 kWh úložiště. Baterie jsou uloženy v asi dvacetistopovém kontejneru a úložná kapacita je mnohonásobná oproti tomu, co byste měl doma (baterie pro domácnosti Tesla Powerwall má například úložnou kapacitu 6,4 kWh – pozn. red.). Projektované je to tak, že 95 procent elektřiny je dodáváno ze solárů, respektive z baterií, zbytek ze sítě nebo ze záložního agregátu, který se však musí každý měsíc spustit.
LN To dává smysl. Dříve než se soláry doplněné bateriemi rozšíří natolik, abych si je nainstaloval na chatě u Sázavy, vyplatí se velkým spotřebitelům.
Přesně tak. Navíc naše firma nemá vlastní instalační tým pro malé domácí elektrárny. Kdybychom chtěli expandovat do oblasti malých zákazníků, museli bychom najmout další lidi. Soustřeďujeme se spíše na projekty s delší přípravou, včetně financování. Uskutečnění projektu je pro nás jen třetina práce, fyzickou instalaci pak zcela outsourcujeme.
U australského projektu hraje také roli snaha provozovatele telekomunikačních věží zajistit si ceny elektřiny na mnoho let dopředu. Má s rádii a televizemi dlouhodobé smlouvy a musí jim dopředu nabídnout cenu svých služeb, přičemž elektřina tvoří podstatnou část provozních nákladů.
LN Zůstane jen u jedné telekomunikační věže v Austrálii?
Telekomunikační společnost provozuje asi dvě stě takových věží. Ta první je jen taková vstupenka, ať už ke stejným, anebo k podobným projektům. V Austrálii je řada důlních osad v odlehlých oblastech nebo městečka v Outbacku, australské pustině. Projekt nás také může naučit nové věci použitelné na dalších trzích. Například Afrika skýtá velký potenciál, protože tam může v energetice nastat velký skok.
Podobně jako v telekomunikacích už nemá smysl budovat pevné linky, neboť všichni mají mobily, se i v energetice možná ukáže, že nemá smysl budovat velkou přenosovou infrastrukturu a velké centrální zdroje. Malé ostrovní systémy jsou budoucnost.
Autor je ekonomický analytik, pracuje ve společnosti RSJ