Do Kanady nejen
Na jahodové slavnosti do Nové Bystřice
představení, výstava historických vozidel a motocyklů, taneční zábava a další radovánky.
Na jahody vlakem
Na Jahodobraní můžete přijet vlakem z Jindřichova Hradce po úzkokolejce, což je unikátní technická památka, která letos na podzim oslaví 120 let od uvedení do provozu. Motoráčky po ní jezdí celý rok, ale od května do září vyjíždějí na trať parní vlaky – jako třeba právě ten, kterým se můžete vypravit v sobotu na jahodové slavnosti. Z Hradce vyjíždí v 10.44, zpět z Nové Bystřice se vrací ve 14.22.
Pokud budete mít víc času, svezte se i po druhé trati, která vede z Jindřichova Hradce do Obrataně. Bystřička je starší, první vlaky na ni vyjely v roce 1897. Měří 33 km, 46 km dlouhá Obrataňka byla vybudována v letech 1905–1906. Pověstným místem na novobystřické větvi je zejména romantická lesní železniční zastávka Kaproun s pomníkem Járy Cimrmana a pak místo zvané Na Radosti mezi stanicí Senotín a Hůrky. Vlak tady překonává nejvyšší bod trati v nadmořské výšce 673 metrů a říká se, že největší radost mívá topič, který už nemusí přikládat pod kotel lokomotivy, protože do Nové Bystřice je to vlastně už jen kousek a pořád z kopce.
Pokud vám bude přát počasí, zajeďte si do Albeře k rybníku Osika; vláčkem je to jediná zastávka, navíc trať kuriózně vede přímo kempem. Rybník, vyhlášený čistou vodou a písčitou pláží, založili v 16. století mniši z blízkého kláštera paulánů.
Při toulkách kolem Nové Bystřice a v lesích východně od kláštera určitě narazíte na betonové bunkry z období před druhou svě- tovou válkou, které tvoří linii původního pohraničního opevnění; několik z nich můžete navštívit.
Od řopíků vám zbývají už jen necelé čtyři kilometry k Landštejnu, mohutné pevnosti, která kdysi střežila neklidné česko-rakouské hranice a zemskou stezku do Vitorazska. Je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Hrad si budete prohlížet sami, bez průvodce. Ve vstupní bráně je k vidění sbírka nejzajímavějších archeologických nálezů, z vrcholku hlavní obranné věže se otvírá působivý výhled na okolní krajinu. V létě tu často vystupují šermíři, pořádají se tu koncerty a divadelní představení, jindy zase můžete navštívit jarmarky nebo závodit ve střelbě z kuše.
Školáci u viklanu
Název Česká Kanada vymyslel a jako první začal používat v druhé polovině 20. let 20. století Jaroslav Arnošt Trpák, rodák z Jindřichova Hradce a pražský novinář. Věřmemu, Severní Ameriku skutečně procestoval a krajina okolo Jindřichova Hradce, Kunžaku, Nové Bystřice a hradu Landštejn se spoustou lesů, rybníků a zvláštních kamenných útvarů mu zkrátka musela zaoceánskou divočinu něčím připomínat.
Mezi nejoblíbenější místa patří zdejší kamenné útvary, například viklan Trkal na vrchu Kníže, který najdete asi půl kilometru jihovýchodně od obce Suchdol u Kunžaku. Pověsti viklany často spojovaly s řáděním čertů, ovšem u Trkalu sehrály roli ďáblů děti. Školní výlet v roce 1910 prý rozkolébal kámen natolik, že se vychýlil z přirozeného těžiště a navždy se tak zastavil. Dovede vás k němu modrá turistická značka mířící ze Suchdolu do Mostů.