Macron: suverénní vládce Francie
Drtivá většina*
Nové hnutí francouzského prezidenta Macrona Republika vpřed podle prvních odhadů převálcovalo všechny volební soupeře v Národním shromáždění. V poslaneckých lavicích také usedne bezprecedentní počet žen.
PAŘÍŽ/PRAHA Francii čeká macronovská revoluce. Včerejší druhé kolo parlamentních voleb totiž potvrdilo očekávání z posledních průzkumů – hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Republika vpřed získalo přesvědčivou většinu v Národním shromáždění a vládce Elysejského paláce tak může začít provádět slibované reformy.
Prezidentova strana včera získala podle upřesněných odhadů 361 z 577 poslaneckých křesel. „Toto vítězství nás zavazuje, Francouzi nám dali jasnou většinu,“řekl vládní mluvčí Christophe Castaner.
Druzí skončili Republikáni, kteří mohou počítat s 126 mandáty, třetím socialistům odhady přisoudily 46míst, krajní levici 26 a Národní frontě Marine Le Penové osm mandátů.
Podobný stav naprosto rozdrcené opozice ale už země zažila: v roce 1958 měla pravicová většina v Národním shromáždění 82 procent křesel, po volbách v roce 1993 dokonce ještě o dvě procenta více.
Opozice přesto před včerejším hlasováním varovala: zatímco bývalá socialistická ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová mluvila o tom, že „je ve hře koncentrace moci“, šéf krajně levicové strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon prohlásil: „Tohle je Francie, ne Rusko,“s tím, že více opozičních poslanců než v Národním shromáždění sedí i v ruské dumě.
„Pobouření, které jsme slyšeli ze Socialistické strany a od Republikánů, je pokrytecké. Zvláště když vezmeme v úvahu, že nemají obavy z chybějící opozice, když mají absolutní většinu oni sami,“napsal pro server Politico Serge Galam z Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS).
Galam se spíš pozastavuje nad jiným aspektem macronovské většiny a to je chybějící jasně definovaná politická ideologie. V barvách Republiky vpřed kandidovali jak lidé levicově, tak pravicově či středově smýšlející. Spojuje je však snaha zmodernizovat zemi, a díky tomu, že v poslaneckých lavicích zasedne mnoho úplných nováčků a také žen, očekává Galam větší politickou pluralitu v parlamentu, ne naopak.
Právě feminizace francouzského parlamentu je jedním z nejvýraznějších znaků právě skončených voleb. Zatímco na začátku páté republiky zasedalo v Národním shromáždění pouhých osm žen, zažila Francie výrazné zvyšování ženského elementu mezi zákonodárci až v devadesátých le- tech. V roce 2012 bylo zvoleno 155 žen, což znamenalo 26,9 procenta křesel. Před včerejším druhým kolem voleb ale průzkumy předvídaly, že ženy obsadí okolo 40 procent mandátů. Prezident totiž trval na tom, aby na kandidátkách jeho strany kandidovalo žen stejně jako mužů.
Stejně jako v prvním kole zůstalo i včera mnoho Francouzů doma. Volební účast neměla ani 44 procent, to je nejméně za posledních 60 let. „Lidé věděli, že už je hotovo,“uvedl 38letý pracovník ostrahy Alex Mpoy.
K voličské únavě přispěl fakt, že v posledních dvou měsících měli jít k urnám hned čtyřikrát – dvoukolové volby jsou jak parlamentní, tak i prezidentské. Na slabou účast v prvním kole doplatila
Zdroj: odhady Ipsos–Sopra pro list Le Monde. *Počet křesel kromě socialistů i krajně pravicová Národní fronta, jejíž příznivci byli zjevně zklamaní, že šéfka strany Marine Le Penová neuspěla v klání o Elysejský palác. Náladu si včera spravila, když získala poprvé parlamentní křeslo.
Nástup nových tváří do parlamentu znamenal zároveň konec pro mnohé známé tváře. Za branami parlamentu tak zůstala napří- klad exministryně školství Najat Vallaudová-Belkacemová či Florian Philippot, „dvojka“Národní fronty. Zatímco lepenisté byli kvůli dvoukolovému volebnímu systému na slabé zastoupení zvyklí, pro socialisty a gaullisty přinesl nástup Macrona katastrofální ústup z pozic. Obě velké strany teď budou muset hledat nejen nové lídry, ale i nový program.