Místo skla „vystavují“úředníky

Hlavní město mohlo mít nové centrum současného českého skla. Exponáty jednoho z nejtradičnějších odvětví tuzemského průmyslu měly být vystaveny na ploše 20 tisíc metrů čtverečních.

Muzeum pod názvem Ziba ( tak zní i bankovní kód bývalé Živnostenské banky, v jejíž budově Na Příkopě č. 20 má expozice sídlit) mělo propojit sklářský průmysl s uměním, vzděláváním a zábavou, prezentovat současné špičky českého skla jako firmy Bomma, Moser, ateliér Dechem, Olgoj Chorchoj, designéry Ronyho Plesla, Evu Jiřičnou nebo Maxima Velčovského. Pro návštěvníky se plánovalo i vybudování restaurace a kavárny. Součástí projektu byly také komerční a kancelářské prostory.

Tolik plány a představy. Realita je momentálně jiná. Současní čínští majitelé budovy dali projekt „k ledu“.

„Vývoj a příprava projektu byly pozastaveny na dobu neurčitou,“napsali organizátoři na svém facebookovém profilu loni v únoru. „Přes deklarovaný závazek nového majitele budovy nemá doposud Ziba uzavřen s tímto subjektem vzájemný smluvní rámec pro další spolupráci. Aby nebyla nejistota a riziko újmy z dalšího prodlení přenášena na naše partnery a dodavatele, rozhodl se tým Ziba společně s investo- rem CPI práce na projektu přerušit. S ohledem na výše uvedenou situaci tým rezignoval.“

Pro pochopení celého problému je třeba jít na začátek příběhu. Mezi lety 1966 a 2005 sídlilo v budově středisko Pražské informační služby. V roce 2011 ale stavbu od UniCredit Bank koupila za 890 milionů korun společnost CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, dnes jednoho z nejbohatších Čechů. Právě Vítkova CPI se stala iniciátorem výstavby muzea Ziba. Zahájení rekonstrukce bylo naplánováno na podzim 2015. První návštěvníci měli přijít letos v dubnu. K stavebním pracím ale nikdy nedošlo. Na konci roku 2015 skupina CPI budovu prodala za nezveřejněnou sumu čínské privátní společnosti CEFC China Energy Company Limited. Nový majitel s výstavbou muzea skla stále počítal, přestože hlavním cílem Číňanů bylo využít sídlo bývalé Živnostenské banky jako svou evropskou centrálu.

Později však čínská skupina žádost na stavební povolení k přestavbě budovy stáhla, protože plán prý vykazoval nedostatky ve statice a parkovacích místech. Následně Číňané přestali s organizačním týmem muzea komunikovat a projekt se zastavil.

Varianta, že by se muzeum vybudovalo v jiné budově, není podle CPI a oslovených umělců reálná, neboť projekt byl těsně spojen s reprezentativními prostory historické budovy v centru města. Budoucnost muzea v domě z 19. století je tedy zatím ve hvězdách.

„Budova je určena jako sídlo evropské centrály CEFC China. Pokud nebude možné projekt muzea realizovat, všechny prostory budou využity k tomuto účelu,“naznačil ale mluvčí čínského investora Pavel Bednář...

Budova bývalé Živnostenské banky měla místo úředníků hostit umělce a stát se centrem moderního skla. Projekt, jehož počátky sahají do roku 2013, ale stojí.