Lidovci zlákali ekonomické eso
Pavel Kysilka, který stál u zavedení české koruny i v čele ČNB, se stane hlasem ekonomického programu koalice KDU a STAN
PRAHA Mít něco v programu nestačí. Lidovci by o tom mohli vyprávět. Straně dlouhodobě chybí výrazná tvář, která by komunikovala hospodářská témata. KDU-ČSL se pak často stává, že jsou pod palbou otázek, jak se postaví k tomu či onomu, i když jde o jejich původní návrh. Teď chtějí křesťanští demokraté vytáhnout eso z rukávu. O jejich ekonomický program se bude zasazovat bývalý šéf ČNB Pavel Kysilka.
Koalici lidovců a Starostů se tak do svých služeb podařilo naverbovat významného odborníka. „Jejich uskupení mě oslovilo, zda bych s nimi byl připravený sdílet své zkušenosti a názory, a já jsem souhlasil,“řekl LN Kysilka.
O služby ekonoma stál přitom v minulosti i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Kysilka byl za ministerstvo financí členem dozorčí rady České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky. Na členství ale rezignoval loni v listopadu. „Vzdal to, o žádné další spolupráci už jsme nejednali,“řekl LN Babiš. „Lidovci si mohou blahopřát, je to výborný odborník,“dodal šéf ANO.
Kysilka je součástí expertního ekonomického týmu volební koalice. Spolu s ním se na programu podílel další ekonom a poradce prezidenta Hospodářské komory Petr Zahradník, bývalý ministr financí a jeden ze zakladatelů Unie svobody Ivan Pilip i poslanec KDU-ČSL Jaroslav Klaška.
Pro Kysilku ale plánuje koalice ještě větší úlohu. Mohl by být jejich kandidátem na ministra financí. „Nevylučuji to,“řekl včera předseda STAN Petr Gazdík.
Za ministerstvo budoucnosti
O tom, že by koalici měly pomoci výrazné osobnosti z podnikatelské sféry, které dříve podporovaly jiné strany, mluvil Gazdík před nedávnem. „Pochopily, že stát řízený jako firma není řešení,“zmí- nil, když mluvil o představení ekonomického programu.
Kudy se má Česko ubírat, nastínil předseda lidovců Pavel Bělobrádek už minulý týden. Na konferenci pořádané lidoveckým Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku přitom promlouval i Kysilka. V oblasti hospodářství chce koalice lidovců a Starostů sázet hlavně na digitalizaci a investice do vědy, výzkumu a inovací. Bělobrádek v rozhovoru pro LN v květnu nastínil, že budou usilovat o ministerstvo budoucnosti.
„Shodovali jsme se s odbory, že za oblast digitální agendy by měl být zodpovědný člen vlády. Zodpovědnost by měla být na úrovni ministra a daná kompetenčním zákonem. Klidně by to mohla být oblast vědy, výzkumu a digitalizace nebo informatiky. Dává smysl, aby to bylo spolu. Mělo by se to jmenovat ministerstvo budoucnosti,“řekl Bělobrádek.
I na konferenci minulý týden si Bělobrádek povzdechl, že pokud budeme reagovat jen na to, co se ve světě děje, neposuneme se vpřed. Pavel Kysilka dodal: „Naší výhodou je dnes levná a relativně kvalifikovaná pracovní síla a sousedství s Německem. Tyto naše konkurenční výhody ale nepřežijí test digitální epochy a dnes probíhající repatriace zisků zpět do zahraničí bude vystřídána repatriací samotné výroby.“ Stát by měl podle něj investovat do vzdělání, mít nízkoumíru regulace, kterou dnes trpímenší podniky, a střední třídu.
Ve svém ekonomickém programu navrhuje koalice také zrušení EET pro malé podnikatele, zjednodušení daňového systému či podporu infrastruktury. Chce také daňově zvýhodnit rodiny s dětmi. „Když se rodiče starají o děti, měli by také o něco méně přispívat do důchodového systému a potom z něho více čerpat, protože jejich hlavní výdajová stránka je ve prospěch té rodiny,“vysvětlil Klaška.
Ekonom nad zlato
Na to, že hodit svoje teze na papír nestačí, si před nedávnem postěžoval i Lubomír Zaorálek. „Oni nám to voliči nečtou. A já to říkámstokrát. Čtěte nám ty programy, čtěte je, my vám je sepíšeme, letní, zimní, podzimní, ale oni nám je, přátelé, opravdu nečtou. Národ by se měl stát státem čtenářů, kteří k tomu přistupují zodpovědně, a my je k tomu povedeme,“prohlásil Zaorálek. I u ČSSD je po ekonomech poptávka.
Důvodů, proč je jich v politice nedostatek, je podle odborníků hned několik. „Špičkoví ekonomové jsou dobře placení – ať už v nadnárodních firmách, či třeba v ČNB. Vstup do politiky je pro ně spíše charitou,“řekl LN před časem Pavel Šaradín. Ekonom František Bostl uvedl, že ekonomie na rozdíl od politiky pracuje s přesnými čísly, zatímco politika si s nimi často populisticky hraje.