Izraelský premiér rozlítil židovskou diasporu
K reformním a konzervativním komunitám se hlásí více než polovinu všech amerických Židů, kteří posílají ročně do Izraele asi 1,3 miliardy dolarů (zhruba 24 miliard korun). Peníze i podpora od židovské diaspory jsou ale nyní v ohrožení – kvůli náboženskému sporu s vládou Benjamina Netanjahua.
Izraelský kabinet totiž minulý týden rozhodl, že nepodpoří návrh na zřízení třetího modlitebního místa u Zdi nářků v Jeruzalémě, kde by se mohli modlit muži i ženy společně.
Dosavadní praxe, o jejíž změ- nu se diaspora snaží už dlouhé tři roky, to neumožňuje.
Dalším krokem, který americké Židy pobouřil, bylo rozhodnutí, že o konverzích k judaismu budou rozhodovat pouze orgány ultraortodoxních židů, jejichž zá- stupci sedí ve vládě „Bibiho“Netanjahua.
Původní kompromis, k němuž došli po třech letech představitelé židů ultraortodoxních a těch amerických, se společným modlitebním místem počítal a byl vnímán jako důkaz náboženské plurality v zemi. K uvedení dohody do praxe ale nakonec nikdy nedošlo, protože ultraortodoxní židé ve vládě k ní měli stále připomínky. V neděli jim pak Netanjahu vyhověl a vláda plán smetla ze stolu.
„Rozhodnutí vnímáme jako zradu a v této chvíli nevidím žádný důvod se scházet. Své argumenty vzneseme až před nejvyšším soudem,“vzkázal vládě rabín Rick Jacobs, předseda Unie reformovaných židů v Severní Americe, který zrušil plánovanou večeři s premiérem.
Dvě důležitá témata
Ostře kritický byl i šéf Židovské agentury a někdejší Netanjahuův spojenec Natan Šaransky: „Okamžité koaliční potřeby a politické zájmy převážily nad jednotou židovského lidu,“řekl v rozhovoru pro televizi i24News.
Židovská agentura si zaplatila v Izraeli bilboardy, na nichž krok vlády odsuzuje a slibuje, že proti němu bude bojovat.
„Americká židovská komunita má dvě důležitá témata. Jedno existuje už 30 let: Kdo je žid? A zda má mít monopol nad konverzemi hlavní izraelský rabinát, nebo ne… Druhé téma, které se za pět let stalo také důležitým, je otázka modliteb u Zdi nářků,“prohlásil Šaransky s tím, že vládní rozhodnutí způsobí, že se část Židů z diaspory od Izraele vzdálí a přestane ho finančně i morálně podporovat.
Šaransky viní z tohoto neblahého vývoje především hlavní sekulární strany, tedy Netanjahuův pravicový Likud a levicovou Stranu práce. „Neviním náboženské strany, protože ty jen dělají to, co slíbily svým voličům,“vysvětlil.
Rozhořčení Židů z diaspory si už uvědomili i vládní politici a začali situaci uklidňovat. Ministr školství a šéf proosadnické náboženské strany Židovský domov Naftali Benet pozval na úterý šéfy amerických židovských komunit na schůzku. Přiznal, že americká komunita považuje roz- hodnutí vlády za „facku do tváře“a mluvil o špatném načasování a dezinformační kampani, která tvrdí, že Zeď nářků je pro světové židovstvo uzavřená. Benet má na starosti rovněž otázky židovské diaspory.
Jeho vládní partneři z ultraortodoxní strany Šas ale věc vidí jinak a myslí si, že Židé z diaspory nemají do toho, jak je náboženství v Izraeli řízeno, co mluvit. Náměstek ministra financí Jicchak Cohen prohlásil, že pravidla pro modlení u Zdi nářků platí už celá staletí a „každý nemůže přijít a měnit je“.
S novou iniciativou pak přišla opoziční poslankyně Aliza Lavieová, která předložila Knesetu návrh zákona, který by původní kompromis zanesl do legislativy. O věci se dosud v Knesetu nehlasovalo a očekává se, že by ji řada stran podpořila. Problém by pak ale kvůli ultraortodoxním spojencům měla celá vládní koalice. A bez náboženských stran by si „Bibi“křehkou většinu neudržel.
„Koaliční potřeby a politické zájmy izraelské vlády převážily nad jednotou židovského lidu,“stěžuje si šéf Židovské agentury Natan Šaransky.