Jesenici chybí kostel, máme alespoň kapličku
Jesenice svým překotným vývojem a rozvojem přivedla na jedno místo lidi různé národnosti, původu, ale i vyznání nebo spíš, nevyznání. Takzvaní starousedlíci jsou již ve výrazné menšině. Ještě na začátku nového milénia, kdy Jesenice čítala kolem tří tisíc obyvatel, jezdil do obce husitský farář Lubomír Polinský z Jílového. Občané katolického vyznání zase mohli navštěvovat bohoslužby v okolí, ponejvíce v kostele sv. Václava v Dolních Jirčanech nebo v Oleškách. Jesenice nemá a neměla svůj kostel.
Od Vánoc roku 2014 mohou Jeseničtí navštěvovat pravidelné bohoslužby v opravené kapličce sv. Prokopa. Ta dříve sloužila jako hasičská zvonice, případně sklad, teprve v létě 2014 se dočkala rekonstrukce a o Vánocích ji slavnostně vysvětil právě farář Polinský.
Od té doby sloužili v této kapli bohoslužby jak katoličtí faráři, tak i farář husitský. Bohoslužby nejsou asi to pravé slovo, jedná se spíše o duchovní pozastavení doplněné hudbou tak, aby se lidé věřící i nevěřící mohli na chvíli sejít a zapřemýšlet nad životem, jeho duchovní hodnotou a ze slov pana faráře si pro sebe odnést třeba ponaučení. Vrcholem těchto vzácných chvil pak byla návštěva kardinála Miloslava Vlka, loni o adventu. Bylo to jeho, bohužel, poslední veřejné vystoupení.
Jesenice nejen že nemá kostel, ale nebyla obdařena ani památkami. Proto se radnice snaží opravit nebo obnovit to málo, co se zde nachází, jako jsou například křížky, tzv. boží muka. Po každé dokončené renovaci se pak u tohoto místa, patřícího do naší historie i krajiny, sejdou opět jeseničtí občané, aby společně s farářem popřáli křížku dlouhý život a poděkovali za jeho opravu.
Jesenice patří pod jílovskou katolickou farnost, bohužel farář nestačí obsloužit všechny svoje přidružené obce, takže se do obce dostane velice sporadicky.
Velkým přáním místních je stavba kostela, ekumenicky zaměřeného, který by plnil stmelovací úlohu. Neměl by být jen církevním stánkem, ale i duchovním a společenským středobodem města.