Vnitro bude lustrovat podnikatele
PRAHA Maxim Bondarenko je jedním z 19 zahraničních studentů, kteří loni získali stipendium Jihomoravského kraje. Vybral si náročný obor biomedicína a bioinformatika na VUT v Brně. Kdyby se ovšem Bondarenko chtěl za stipendium Česku odvděčit třeba tím, že tu se svou atraktivní specializací založí startup a začne podnikat, měl by smůlu.
Od příštího roku tu nejen Bondarenko, ale i každý student ze zemí mimo EU může o podnikání začít uvažovat nejdříve po pěti letech. Tedy v době, kdy u nás beztak může již požádat o trvalý pobyt a mít stejná práva jako Češi.
Problémy bude mít ale podnikatel z ciziny i pak. Pokud například založí firmu v Brně, ale bude působit v Praze, může mu úředník z ministerstva vnitra zakázat zaměstnávat své krajany.
Dosud nebývalá možnost lustrovat zahraniční podnikatele a klást jim ze strany úředníků další podmínky vyplývá z novely zákona o pobytu cizinců, která tento týden i přes odpor Senátu prošla Poslaneckou sněmovnou. Chybí tak jen podpis prezidenta.
Novela zavádí institut takzvaného nespolehlivého zaměstnavatele, jehož pracovníkům z řad cizinců mimo EU může úředník odmítnout vydat zaměstnaneckou kartu, dokument nezbytný pro pobyt a práci v Česku.
Punc nespolehlivosti si může firma vlastněná cizincem vysloužit tím, že bude působit jinde, než se „schází vedení zaměstnavatele“. Nebo se „nepodařilo ověřit, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání“.
Proti novele již v době, kdy letos v únoru doputovala do sněmovny, vystupovala Hospodář- ská komora (HK). „Návrh tak zcela opomíjí pravidla občanského zákoníku, který problematiku zapsaného a skutečného sídla řeší zcela jednoznačně,“říká mluvčí HK Miroslav Diro s tím, že papírové a reálné sídlo jsou zrovnoprávněné.
Vágní pojmy bez definice
„Nejproblematičtější je však naprosto vágní pojem vedení zaměstnavatele, který nijak upřesněn není a lze si pod ním představit v podstatě cokoli,“dodává Diro.
Důvodem, proč se taková sporná místa v novele vůbec objevila, je fakt, že se do parlamentu dostala „zadními vrátky“, aniž by prošla legislativní radou vlády. Do sněmovny represivní ustanovení propašoval poslanec Václav Klučka (ČSSD).
S tím, že mu vše připravili experti z vnitra, se ostatně ani nijak netajil. „Přiznám se bez mučení – všechno je z dílny právníků ministerstva vnitra. S nimi jsem to kon- zultoval, to není moje iniciativa,“řekl Klučka LN.
Ztížená možnost podnikání není jedinou represivní pákou v novele cizineckého zákona. Do prekérní situace se může dostat například zahraniční student, který u nás čeká dítě s českou přítelkyní, nepodaří se mu ale složit závěrečné zkoušky. Zaniknemu oprávnění studovat a čeká ho řízení o vyhoštění. V jeho průběhu již například o přechodný pobyt požádat nemůže a vnitro nově nebude přihlížet k jeho rodinné situaci.
Stejně tak například osmnáctiletému cizinci, který u nás žije s rodiči, ale nemá tu trvalý pobyt, bude nově hrozit vyhoštění třeba za to, že v opilosti posprejuje zeď kostela. A to i v případě, že svého činu bude litovat a uhradí vzniklou škodu.
Právě takové ústrky migrantům, kteří se k nám dostali legálně a v souladu s právem tu i žijí, vadí expertům, kteří problémy cizinců řeší. „Cizinecký zákon v této podobě zosobňuje posun k represivnímu vnímání legální migrace. Obecné argumenty o zvyšování bezpečnosti s novelou nijak nesouvisejí,“upozorňuje Tomáš Jungwirth z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.
Pozoruhodný na sporné novele je fakt, že ji schválili nejen koaliční poslanci, ale také většina zástupců TOP 09, která je jinak vůči cizincům vstřícná. „Nám nejvíce vadila nemožnost soudního přezkumu, kterou se podařilo z návrhu odstranit,“vysvětlila LN místopředsedkyně výboru pro EU Helena Langšádlová.
Nový cizinecký zákon umožní označit firmy za nespolehlivé. Pravidla si ale určí sami úředníci.
Senátoři chystají žalobu
Na přísnou novelu, která se navíc díky poslanci Klučkovi dostala do parlamentu pokoutně, už chystá ústavní žalobu senátor Václav Láska (Zelení). Bude chtít vyjasnit přiměřenost trestu vyhoštění i to, jak novela přispívá k bezpečnosti. V tom ho podporuje i jeho kolega z ČSSD, exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.