Svoboda a autonomie? Jen sliby
HONGKONG/PRAHA Byla to precizně orchestrovaná několikahodinová show, v jejímž samém závěru se za doprovodu britské hymny zatřepetal modrobíločervený Union Jack nad Hongkongem naposled. Pomáhat mu k tomu v sále zcela nově postaveného křídla výstaviště musel ventilátor.
Tak se po více než 400 letech definitivně uzavřela kapitola jednoho impéria, které se svého času rozkládalo na čtvrtině zeměkoule. Od chvíle, kdy se takto za účasti dědice britského trůnu prince Charlese a tehdejšího premiéra ostrovního království Tonyho Blaira britská monarchie rozloučila s posledním reliktem své koloniální říše a po 156 letech předala Hongkong do čínské správy, uplyne dnes 20 let.
Je přitom zřejmé, že někdejší příslib Pekingu o zachování svobod a vysoké míře autonomie zvláštní správní oblasti, jak zní současný oficiální název území, pod heslem „jedna země – dva systémy“v mnohém zůstává už jen na papíře. Výmluvným důkazem jsou opatření provázející třídenní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga při příležitosti výročí – jeho vůbec první v Hongkongu od roku 2012, kdy stanul v čele asijské velmoci. Centrum Hongkongu se proměnilo v nedobytnou pevnost a opoziční předáky, kteří na podzim roku 2014 vedli takřka čtvrt roku masové protesty, stihly ještě před včerejším příjezdem čínského lídra pozatýkat bezpečnostní složky.
Když totiž před pěti lety do Hongkongu zavítal na půlkulaté výročí jeho předchůdce Chu Ťin-tchao, čekaly ho stovky tisíc demonstrantů kritizující porušování příslibu, že nejméně 50 let od přechodu Hongkongu pod čínskou správu zůstane tamní politický systém beze změny.
Hlasoval pro ni jen zlomek vlivných obyvatel Hongkongu, přesto míří chráněnkyně Pekingu Carrie Lamová do čela obchodního a finančního centra Asie. Přesně na 20. výročí od chvíle, kdy znovu připadlo Číně.
Peking vyslal na výročí k Hongkongu loďstvo
Symbolicky se přitom na 20. výročí předání Hongkongu Číně také ujme funkce nová správkyně oblasti Carrie Lamová. Do čela sedmimilionového regionu byla na dalších pět let zvolena v březnu. Hlasovalo pro ni tehdy jen 777 obyvatel – správce oblasti totiž vybírá 1194členná volební komise, v níž převažují Pekingu naklonění představitelé. Jako zástupkyně správce oblasti tehdy Lamová porazila bývalého místního šéfa resortu financí nebo vysloužilého soudce.
„Nemyslím si, že je to otázka čísel. Je to otázka legitimity,“namítala nicméně v rozhovoru pro britskou stanici BBC Lamová v reakci na to, že ji zvolila v zásadě hrstka s Pekingem spřízněných vlivných. „Říkat, že jsem jenom loutka, která vyhrála tyto volby díky propekingským silám, opomíjí, co všechno jsem pro lid Hongkongu za posledních 36 let udělala,“argumentovala.
Dnes 60letá rodačka z Hongkongu působí ve státní správě od roku 1980. Jako čtvrté z pěti dětí narozených do skromných poměrů katolické rodiny si svoje místo na slunci musela vydobýt. Na univerzitě v Hongkongu začala studovat sociální práci, po čase ale změnila obor na sociologii. V roce 1982 jí hongkongská vláda zaplatila studium na univerzitě v Cambridgi, kde se také potkala se svým budoucím manželem, talentovaným matematikem.
Za roky, kdy prošla četnými úřady a funkcemi, stihla ale přitáhnout i nechtěnou pozornost několika aférami. Některými ne zcela transparentními veřejnými zakázkami počínaje až po prohlášení, že má vyhrazené místo v nebi za vše, co pro Hongkong udělala. V citlivých politických otázkách vůči Pekingu zatím zůstávala mimořádně zdrženlivá a opatrná.
Její zítřejší inauguraci dnes předchází oficiální inspekce Si Ťin-pchinga na hongkongské základně čínské armády. Ta se zatím v této zvláštní správní oblasti držela v ústraní, podle aktuální doktríny Pekingu by se ale i to mělo pozvolna změnit. Ostatně, už nyní při příležitosti výročí poslal k Hongkongu letadlovou loď s dalšími válečnými plavidly.