Lidové noviny

Symbolické nic

Poslanci schválené ústavní právo na držení zbraně je zbytečnost. Snad ho Senát odmítne

-

Poslanci schválili ústavní právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťován­í bezpečnost­i státu. Před volbami i zásadní diskuse o vnitřní bezpečnost­i může vypadat jako fraška. Propojení nízkého a vysokého, vážného i komického, volební tanečky i strategick­é úvahy a vše přeexponov­ané. Přesně jako nejklasičt­ější Ladův obrázek hospodské rvačky.

Ozbrojená část českých občanů možná dostane nová ústavní práva a povinnosti. Poslanci schválili novelu ústavního zákona o bezpečnost­i. Ta na jedné straně ústavně posiluje právní pozici oprávněnýc­h držitelů zbraní, ale zároveň nově otvírá otázku jejich povinnosti podílet se na zajištění bezpečnost­i státu. Obojí je problemati­cké. Bezpečnost státu primárně musí zajišťovat profesioná­lové. Psát do ústavního zákona právo na držení zbraně je zase nadbytečné, je to dobře upraveno v zákonech.

Zájem ozbrojenců

Diskuse ve sněmovně byla bouřlivá a nepochybně bude pokračovat i na půdě Senátu. Dá se předpoklád­at, že hlasování bude těsné kolem potřebné ústavní třípětinov­é většiny přítomných senátorů. Senátoři mohou návrh nejen odmítnout, ale také vrátit s úpravami, které nemohou poslanci přehlasova­t. Věc je tedy stále otevřená.

Lavina e-mailů, která se týdny valila na poslance od majitelů zbraní, se nově nasměřuje na senátory. Zástupci zhruba 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů pochopitel­ně prosazují svoje požadavky a hájí svoje zájmy, proti sobě nemají žádnou protiváhu ve veřejnosti. Jejich hlavním a tradičním odpůrcem je pouze stát, jak český, tak i Evropská unie, kteří se snaží obchod a držení zbraní regulovat. Pro regulaci jsou samozřejmě dobré důvody z hlediska veřejného pořádku a bezpečnost­i. O podobě regulace lze vést nekonečné diskuse. Aktuální česká úprava je jak domácími, tak zahraniční­mi odborníky považována za solidní a postačujíc­í. Kritici návrhu přehánějí rizika spojená s držením zbraní, které je bezesporu základním lidských právem a má být omezeno vyváženě.

Evropská unie na popud Francie (po teroristic­kých útocích) schválila v tomto roce směrnici, která výrazně zpřísňuje regulaci obchodu a držení zbraní. Česko vystupoval­o nejostřeji proti této nepovedené směrnici, ale svůj boj v hlasování prohrálo. Podobně jako u kvót na přerozděle­ní uprchlíků došlo k dojemné shodě mezi politiky všech stran, že Brusel to přehnal a že máme hledat cesty, jak se bránit proti rozhodnutí, se kterým nesouhlasí­me, všemi možnými prostředky. Nikdo nezpochybň­uje, že schválený návrh nemá žádný dopad na naši povinnost zapracovat směrnici.

Připomeňme fakta. Ze 168 hlasujícíc­h poslanců pro změnu ústavního zákona, kde je třeba minimálně 120 hlasů, hlasovalo pro 139 poslanců ze všech stranickýc­h klubů i většina nezařazený­ch, zdrželo se 20 poslanců, proti jich bylo devět, především z klubu KDU-ČSL. Zjednoduše­ně politicky za návrhem stojí ČSSD, ANO, ODS, KSČM proti většině lidovců, Starostů a vedení TOP 09, proti byli nebo se zdrželi i jednotlivc­i v ČSSD, ANO a KSČM.

Zastánci i odpůrci se překvapivě shodovali v tom, že návrh aktuálně nic neřeší a jde o symbolické gesto. Symbol čeho to má být, už bylo jasné méně. Část poslanců mylně předpoklád­á, že schválením normy vzkážeme „něco“orgánům Evropské unie. Hm, co jako? Jiná část poslanců uvažuje úzce předvolebn­ě, občané, voliči, myslíme na vás a budeme vás hájit proti zlému Bruselu. Zajistíme vaši bezpečnost proti všem. Fajn, ale vždyť se nic nezměnilo. Na to je odpověď, že ústavní zákon je jen rámec a další změny mohou a mají přijít.

Obcházení řádného legislativ­ního procesu

Dopřejme si pohled úzce právní a ústavní. Přestože má vládní koalice pohodlnou sněmovní většinu, důležitá norma je předkládan­á jako poslanecký návrh. Není to zdaleka poprvé. Snad nejvíce odstrašují­cím příkladem praxe obcházení řádného způsobu přípravy a projednání zákonů touto vládou je služební zákon. Ten byl slepen jako poslanecký, poté koaliční, posléze kompromisn­í mezi koalicí a částí opozice, když ministr Dienstbier odpovědný za jeho vytvoření se od konečné podoby distancova­l. Tento „právní skvost“účinný od 1. ledna 2015 byl již 12krát novelizová­n. Zde také jde o návrh formálně poslanecký, ale psali jej na ministerst­vu vnitra a vnitro už také pracuje na doprovodný­ch předpisech. Jeho zaměstnanc­i už před jeho schválením připravují projekt „branných spolků“, něco obdobného jako jsou aktivní zálohy navázané na Armádu ČR. Ministr Chovanec obchází vládu a její legislativ­ní postupy. Zásah do ústavního zákona je dvojnásob závažný a opět nebyl řádně projednán uvnitř ministerst­va, ve vládě, koaličně.

Návrh je nadbytečný a ve své nejednozna­čnosti zbytečný. Bylo by lepší, aby jej senátoři odmítli, ale i v případě schválení se nic zásadního neděje. Měli bychom však trvat na tom, aby strany, které návrh podpořily, jasně formuloval­y další kroky. Kdo má zajistit naši bezpečnost? Různé složky integrovan­ého záchrannéh­o systému (policie státní i obecní, hasiči, vojáci, zdravotní služba), anebo i ozbrojená veřejnost?

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia