Posun pólu je ještě to nejmenší

Severní pól je kousek vedle. Kdyby k němu cimrmanovská výprava Čechů zamířila dnes, její poučné „teď jdu na sever a teď už na jih“by se odehrávalo v trochu jiném bodě, než kam je situoval imaginární génius Jára Cimrman. Severní pól totiž mění polohu.

Od roku 2005 se jeho pozice posunula o více než metr na východ. To proto, že se lehce naklonila zemská osa, na niž mělo vliv rozpouštění ledovců v Grónsku, které změnilo rozmístění vody po zeměkouli. Následně se Země roztáčí rychleji, do roku 2200 bude zřejmě den o 12 milisekund kratší než dnes.

Řekněme si upřímně, že tyto příklady sice ilustrují vliv podnebí na celou planetu, ale zrov-

EKOPOHLED

na z tohoto nás ani naše potomky hlava bolet nebude.

Uznávaný mezinárodní populárně-vědecký časopis New Scientist popsal některé nám bližší příklady toho, co změna klimatu přináší. Od začátku průmyslové revoluce se teplota na Zemi zvýšila v průměru asi o stupeň Celsia. V důsledku toho začíná například v Británii jaro obvykle o dva týdny dřív, než tomu bylo před půlstoletím, podzim pak o týden později. Vede to ke stěhování ryb vmořích i o stovky kilometrů směrem k pólům. Stěhují se i zvířata na pevnině, ale mají to složitější, protože jejich krajinu už člověk dost změnil.

Noci se oteplují rychleji než dny. Noční čas je příležitostí k tomu, aby část tepla unikla do vesmíru. V atmosféře je však nyní víc oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které teplo pod sebou zadržují. Organismus zvířat (i lidí) pak má méně příležitostí v noci se ochladit, což je nepříjemné zejména při vlnách horka, které se také objevují častěji než dřív.

Většímnožství oxidu uhličitého, z něhož žijí rostliny, aspoň přispívá k rozvoji vegetace na některých místech – ukazují to i satelitní snímky. Nové rostliny však spotřebují víc vody, takže jí méně steče do řek. Výzkumy v Austrálii naznačují, že nová vegetace dokáže snížit stav vody v řekách až o třetinu.

To už může přinést pro lidi významnější dopady než nějaký malý posun severního pólu.