Slíbený vodní „patent“pro Expo se teprve rodí
PRAHA Rok na vývoj, rok na výrobu. Jedním z taháků české expozice na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji má být systém na výrobu vody ze vzduchu a za použití solární energie. S takovou vizí přišel vládou nově jmenovaný generální komisař Jiří F. Potužník, jenž šéfoval i misi v Miláně.
Stěžejním tématem českého zastoupení má být voda. Český pavilon v regionu, kde je voda cenná, má představit zařízení na její zautomatizovanou produkci. Termín pro vývoj, ozkoušení i výrobu je napjatý – výstava začne v Dubaji 20. října 2020. Potužník se v pondělí sejde s vědci, kteří mají jeho představu do té doby naplnit.
„Koncept jsem ladil s lidmi z Českého vysokého učení technického (ČVUT) a z Akademie věd, kteří k mé vizi mohou přispět svými znalostmi. Systém lze vlastně postavit už dnes. Můžete si jej představit jako fotovoltaický systém, který vyrábí elektřinu, a dole máte zařízení nikoliv nepodobné lednici či mrazáku, které je schopno chlazením vlhkost ze vzduchu absorbovat... To je jako princip jednoduché; my ale řešíme, jak systém zefektivnit a udělat tak, aby samostatně a bez přítomnosti operátora byl schopný vyrábět z vlhkého vzduchu vodu,“řekl LN generální komisař Potužník.
Přijde patent pro techniku?
Řadu lidí na ČVUT zaskočila Potužníkova pondělní zmínka omožném patentu, když se na nápadu teprve pracuje. Bude to patentovaná technologie? „Ano, mou ambicí je, aby systém zůstal patentem ČVUT a dal se prodávat,“tvrdí Potužník. „Myšlenka je funkční, je uplatnitelná. Rok by trvala výzkumná a vývojová fáze – řekněme jako školní rok od září 2017 do června 2018 –, a další rok fáze výrobní,“dodává komisař.
Ideji chce jít pražská polytechnika vstříc. „Za ČVUT bude na projektu pro Expo 2020 spolupracovat Fakulta elektrotechnická a její Centrum pokročilé fotovoltaiky, kromě ní též vybraní pracovníci Fakulty architektury a Fakulty stavební (návrh objektu, design zařízení), strojní (mechanické součásti, energetika), Fakulty informačních technologií a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB),“sdělil LN rektor Petr Konvalinka.
Podstatou zařízení je dle něj kondenzace vodních par, obsaže- ných ve vzduchu a jímání této kondenzované vody – obdoba klimatizace vzduchu. Soběstačnost v zásobování elektřinou zajistí moderní fotovoltaické články.
Na získávání vody ze vzduchu není nic nového, ale propojení a efektivita řešení má být inovativní. „S panem Potužníkem to od jara konzultujeme, spolupracovali jsme i namilánském Expu. Stihnout se to dá,“míní Lukáš Ferkl, ředitel buštěhradského centra UCEEB.
Přispět mají i vědci z Ústavu termomechaniky a Botanického ústavu Akademie věd. Jedním z nich je Miroslav Vosátka. Získaná voda by měla vyživovat dvě ukázková políčka v české „oáze“: jedno s konvenčním zemědělstvím, druhé s organickým přístupem, který využívá řasy, mikroby a ukáže, jak šetřit vodu. Pod oběma by měl být průhledný tunel.
Pochyby ohledně vlhkosti
„Nevím, proč máme jako to nejlepší z naší země propagovat zrovna kultivaci pouští, když je v tom plno zemí dál,“diví se jeden z profesorů ČVUT. I laik zapochybuje, jak efektivní bude výroba vody v suchých oblastech, jako jsou Spojené arabské emiráty.
Bude v Dubaji dost vlhkého vzduchu? „My budeme vzduch i stlačovat. Parametry však vyjdou až z velikosti pozemku: kolik tam můžeme umístit solárních panelů, jak budou efektivní a tak. To nám řeknou organizátoři, to ještě nevíme. Takže buď to bude nějaká modelová studie, ale byli bychom daleko radši, kdyby zařízení bylo plně funkční a mohli bychom vyrábět ne desítky, ale stovky litrů vody denně,“plánuje Potužník.