Hlídání politických stran drhne

PRAHA Není jich mnoho, ale mají být postrachem politických stran. Sedmnáct lidí, kteří položku po položce zkontrolují jejich účetnictví. Každou nesrovnalost mohou potrestat, přičemž pokuta může jít až k milionovým sumám. To je nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Začal fungovat letos a jeho první úkol je jasný: prověřit peníze, jež politici vynaloží na kampaň před sněmovními volbami. Instituce se sídlem v Brně se ale zatím potýká spíše s potížemi. Dosud neměla dostatek lidí ani řádné vybavení. Protikorupční organizace se proto obávají, že úřad nebude zpočátku pracovat tak, jak by měl.

Nové „byro“doposud fungovalo bez zaměstnanců, pouze s pěti členy vedení, kterým vypomáhalo několik zaměstnanců ministerstva vnitra. „Takto se činnost veřejného úřadu s takovou působností opravdu těžko zvládá: řešíme pronájem prostor, nákup techniky a veškerého vybavení, výběrová řízení na zaměstnance, žádosti stran o registraci a konzulta- ci, budujeme úřad po stránce organizační, připravujeme správní řízení, odpovídáme médiím na dotazy,“líčí těžké začátky člen vedení, ekonom Jiří Navrátil.

Nemoc české politiky

Spolu s ním jsou v čele kontrolního orgánu předseda Vojtěch Weis, politolog Tomáš Hudeček, bývalý poslanec František Sivera a další politolog Jan Outlý. Teprve během léta postupně nastoupí zaměstnanci, kteří prošli výběrovým řízením. Stále však chybí obsadit tři systemizovaná místa. „Problémem byla a je administrativní složitost a náročnost přijímání nových zaměstnanců, to nás zdrželo,“doplňuje Navrátil.

Zřízení nezávislého úřadu, který by dbal na čistotu financování stranických kampaní, prosazovaly protikorupční organizace sdružené v projektu Rekonstrukce státu. Ty si dnes stěžují, že politici sice včas schválili zákon, jímž byl nový orgán ustaven, zaspali však s jeho skutečným vznikem. „Ukazuje se chronická chyba naší politiky: každý si oddechne ve chvíli, kdy je zákon schválen a může si ho ,odškrtnout‘. Jenže následná implementace pokulhává. Proto i v této oblasti máme zpoždění,“říká Martin Kameník z organizace Oživení.

Kromě časového skluzu kritizuje také špatné financování úřadu. PředsedaWeis podle něj nemá dostatečné zdroje na to, aby mohl adekvátně odměnit ty nejdůležitější, tedy samotné kontrolory stranického účetnictví. Kameník pochybuje, že se kvůli tomu instituci povede nabrat skutečně kvalitní lidi. „Zatím se obáváme, že úřad nebude dobře fungovat,“dodává jeden z garantů Rekonstrukce státu.

Dětský den je také kampaň

Prezident vyhlásil termín sněmovních voleb na 20. a 21. října. Od 2. května, kdy jeho rozhodnutí vyšlo ve sbírce zákonů, oficiálně běží předvolební kampaň. Politické strany a hnutí nově musely brněnskému úřadu nahlásit, kde se nacházejí jejich transparentní volební účty. Žádná z nich nesmí za propagaci utratit více než 90 milionů korun, všechny finanční operace musí být na účtu vidět. Pokud některý subjekt horní limit překročí, čeká ho pokuta až ve výši 1,5násobku sumy, o níž peněžní hranici přesáhl.

Co se pravidel týče, volí úřad striktní přístup. Registrovat se u něj musí nejenom samotné strany, ale třeba i lidé, kteří chtějí svou oblíbenou partaj podpořit bez jejího vědomí. Registrace je povinná také pro majitele nemovitostí, pokud se o své vůli rozhodnou některou stranu propagovat například plakátem na plotě svého domu. Stejná povinnost platí i pro ty, kdo povedou antikampaň proti některé straně nebo hnutí.

Přísný postup úřadu podle informací LN znejisťuje stranické centrály. Často nevědí, co všechno se do kampaně bude počítat a co nikoli. Otázky a odpovědi na webu úřadu například uvádějí, že když místní buňka některé z politických stran uspořádá v předvolební době dětský den, bude se také jednat o kampaň.

„Pokud by například na propagačním letáku bylo uvedeno logo strany nebo by logo strany bylo viditelně umístěno v místě pořádání akce, je to propagace subjektu v době předvolební kampaně,“vysvětluje Weisův úřad na své stránce.