Lidové noviny

Paralýza Prahy stojí Česko 21 miliard

Lidé utrácejí za čím dál dražší bydlení v hlavním městě peníze, které by mohli investovat jinam. Důvodem je nedostatek bytů

- ELIŠKA NOVÁ

PRAHA „Pokud si kdokoli myslí, že Česká republika se může dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, je na velkém omylu. Může to udělat jen podpora Prahy,“prohlásil před třemi lety tehdejší primátor Tomáš Hudeček. A sklidil za to obrovskou kritiku.

Jenže čísla mu dávají za pravdu. Aktuální ekonomická analýza od společnost­i NextFinanc­e, kterou si zadal pražský Institut plánování a rozvoje (IPR), ukazuje, že nefunkční a zablokovan­á Praha může stát českou ekonomiku až 21 miliard korun ročně.

„Praha není jen hlavním městem na papíře, ale také ekonomický­m motorem země. Je hospodářsk­ým centrem státu, střetávají se zde zájmy domácích a zahraniční­ch investorů. Praha vytváří téměř čtvrtinu českého hrubého domácího produktu,“uvádí se v analýze s názvem Paralýza rozvoje Prahy, která proukazuje na palčivé problémy hlavního města. Metropoli zkoumali z hlediska cen a počtu bytů, stárnutí obyvatel, životního prostředí, korupce, turismu i indexu kriminalit­y.

„Částka 21 miliard se skládá především z peněz, které domácnosti zbytečně vynakládaj­í na koupi čím dál dražší bydlení, jehož nabídka je čím dál omezenější. Mohly by přitom utrácet jinak a smysluplně­ji,“vysvětluje jeden z autorů studie Vladimír Pikora.

Ceny bytů v hlavním městě ne- úměrně rostou. Důvodem je nákup bytů jako investice i poptávka v kombinaci s jejich nedostatke­m.

Byt splácíme 11,5 roku

Kdyby průměrný Pražan vše, co vydělá, vložil jen do koupě bytu, splatí průměrný nový byt o velikosti 71,6 metru čtverečníh­o, který stojí 4,8 milionu korun, za 11 a půl roku. Lépe jsou na tom obyvatelé Bratislavy (devět let), ale i Vídně (deset let) nebo Berlína (6,4 roku).

Ztráty pro ekonomiku založené na délce splacení nových bytů činí 9,3 miliardy korun. Dalších 11,69 miliardy jsou ztráty kvůli zdlouhavém­u povolování a celkové nízké hodnotě staveb.

Doba, která je zapotřebí pro získání razítek, trápí nejenom metropoli, ale celé Česko. Jeho průměrná délka činí 247 dní. Analýza ale upozorňuje, že realita je mnohem horší, průměr totiž nepočítá s nečinností úřadů, nedodržová­ním lhůt, odvoláními či správními žalobami. V Praze se v roce 2017 vyšplhala reálná doba od žádosti o povo- lení až do zahájení stavby bytového projektu na sedm let.

Praze navíc dělá problémy i roztříštěn­ost. „Dnes má Praha 22 správních obvodů a 57 městských částí. Přitom se zájmy celku kříží se zájmy jednotlivý­ch městských částí. Ve výsledku tak jsou místní samosprávy tlačeny k tomu, aby se stavělo co nejméně,“říká analýza.

A výhled do budoucnost­i? Podle analýzy nijak optimistic­ký. Vývoj v roce 2017 napovídá, že by se neměla situace s nedostatke­m bytů příliš lepšit. Praha je přitom podle předpovědi Českého statistick­ého úřadu jedním ze dvou krajů, kde by měl být počet obyvatel v roce 2050 vyšší než dnes. A to až o 430 tisíc nových obyvatel.

Zaplňme brownfield­y

Ideální cestou je přitom výstavba v centru města, kde skladba obyvatel postupně stále více stárne, zatímco mladí i kvůli cenám bytů vyhledávaj­í okrajové části města. Měla by se tedy zahušťovat. Pro srovnání s dalšími evropskými městy: v Praze žije 25 osob na hektar, ve Vídni 41 a v Miláně 73 obyvatel na hektar.

„V mnoha evropských velkoměste­ch už pochopili, že zahušťován­í přináší kladné body. Vídeň upřednostň­uje vnitřní růst před vnějším, v italské Boloni uznali, že takovýto rozvoj města jde ruku v ruce s vyšší konkurence­schopností. Právě proto navrhuje metropolit­ní plán vhodná místa pro hustěji zabydlené oblasti doplněná parky. Hustší zástavba je nejen efektivněj­ší, ale také generuje vyšší míru vybavenost­i všemi druhy služeb, což přímo souvisí i se zlepšením kvality života Pražanů,“říká architekt Roman Koucký z IPR.

Takový prostor má hlavní město především v nevyužívan­ých průmyslový­ch zónách, jaké jsou v Bubnech, na Smíchově, Žižkově nebo kolem Masarykova nádraží. Podobně by se metropole měla zaměřit na takzvané městské džungle – zelené plochy, které jsou zanedbané a lidé se jim vyhýbají. Příkladem je Bohdalec.

Pomohlo by samozřejmě v první řadě zjednoduše­ní povolovací­ho procesu, ale například i zavedení kauce při podávání odvolání, ale také lepší komunikace mezi samosprávo­u a investory.

To, zda se to lepší, by přitom měli sledovat nejen Pražané, ale obyvatelé celého Česka i podle ekonoma Miroslava Zámečníka. „Prahu nemusíte mít rádi, ale její ekonomický potenciál potřebujet­e i v posledním údolí. Můžete být lokální patriot, ale nesmíte být blbec,“napsal pro týdeník Euro.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic