Hurá na moře! těší se Slovinci. Záhřeb zuří

Lublaň vyhrála územní spor se Záhřebem, a získala tak oficiální přístup do mezinárodních vod. Chorvatsko ale verdikt odmítá respektovat

HAAG/PRAHA Je to relativně nevelký záliv v severním cípu Jadranu. I mnozí z těch, kteří na tamní pobřeží míří rok co rok, by ho na mapě zřejmě hledali s obtížemi. Slovincimu říkají Piranský, Chorvaté ho pro změnu označují jako Savudrijský. Dvojí název pro totéž místo přitom odráží jediné – že se už přes čtvrt století země nedokážou shodnout, kudy přesně by měla vést námořní hranice.

Letitý spor nyní rozetnul Stálý rozhodčí soud v Haagu, když přiřknul převážnou část zálivu Slovinsku a stanovil, že má také nárok na koridor, kterým získá přístup na otevřené moře. Na dvě a půl námořní míle – přes čtyři a půl kilometru – široký pás moře tak spojí slovinské výsostné vody s mezinárodními. Nutno doplnit, že k velké nelibosti Záhřebu. Ten do Haagu ani nevyslal svého zástupce a předem avizoval, že verdikt nebude respektovat.

Arbitráž provázel skandál

Letitý svár coby jeden z reliktů rozpadu Jugoslávie přitom v minulosti dokázal vyostřit vztahy mezi zeměmi natolik, že se o tom bouřlivě jednalo až na mezinárodní půdě. Slovinsko, které se stalo členem Evropské unie stejně jako Česko v květnu 2004, kvůli tomu dokonce mezi roky 2008 a 2009 blokovalo vyjednávání Chorvat- ska o vstupu do Unie. Část slovinských politiků pak hrozila Chorvatsku takto zablokovat i vstup do NATO do doby, než Záhřeb přistoupí na řešení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem.

Na arbitráži se obě země sice nakonec v listopadu 2009 dohodly, o šest let později ale chorvatský parlament podpořil rozhodnutí vlády od smlouvy upustit. Stalo se tak poté, co se do médií dostaly nahrávky rozhovorů mezi slovinským soudcem tohoto mezinárodního soudu a zástupkyní ze slovinského ministerstva zahraničí, když se spolu domlouvali na taktice dalšího postupu před soudem. „Chorvatsko respektuje mezinárodní právo, soudy a arbit- ráž, ale nepřistoupí na takové procesy, v nichž nejsou základní předpoklady pro řádný průběh řízení,“namítal v reakci na verdikt chorvatský premiér Andrej Plenkovič. Na dotaz, jak bude Záhřeb reagovat, pokud Slovinsko bude chtít rozhodnutí vymáhat, bez dalších podrobností uvedl, že neočekává jednostranné kroky.

Podle chorvatského požadavku by hraniční linie měla vést stejně daleko od pobřeží obou států. Každá slovinská loď by tak ale při plavbě na volné moře musela žádat Chorvatsko o souhlas. Lublaň však namítá, že má na přístup do mezinárodních vod právo, protože jí náleželo ještě jako jedné z jugoslávských svazových republik.