Lidové noviny

Když ekonomové spoléhají na nebesa

- DAVID DOLEJŠÍ

Ekonomie už dávno není abstraktní věda. Analýza dat je dnes základním nástrojem moderního ekonoma. Sofistikov­ané teorie, matematick­é modely i hospodářsk­á opatření musejí být porovnáván­y s realitou a vyhodnocov­ány pomocí dostupných informací.

Ale co když chce ekonom zkoumat dopad politiky ochrany životního prostředí na odlesnění pralesa, který zabírá téměř půlku Bornea? Nebo měřit hospodářsk­ý rozvoj brazilskýc­h favel, do nichž se bojí i místní policie, či dokonce (ne)vyspělost Severní Koreje?

Ekonomové Dave Donaldson a Adam Storeygard znají odpověď: použít lze satelitní snímky.

Donaldson je profesorem na Stanfordov­ě univerzitě a letošním laureátem Medaile Johna Batese Clarka, která se dává tomu americkému ekonomovi ve věku do 40 let, který významně přispěl k ekonomické­mu myšlení a poznání. Spolu se Storeygard­em z Tuftsovy univerzity shrnuli potenciál satelitníc­h snímků pro ekonomicko­u analýzu v článku The View from Above: Applicatio­ns of Satellite Data in Economics (Pohled shora: aplikace satelitníc­h dat v ekonomii).

Fotografie z nebes se běžně používají v ekonomické analýze již sto let. Ve 30. a 40. letech minulého století se za pomoci snímků pořízených z letadel posuzoval potenciál zemědělské půdy ve Spojených státech. Nicméně až nedáv- ný technologi­cký rozvoj umožnil využít dálkový průzkum Země v plném rozsahu.

Snímky ze satelitů a družic se staly novým a dostupným zdrojem dat mimo jiné o záplavách, rychlosti větru, zemědělské produktivi­tě, urbanistic­kém rozvoji, typologii budov, rozvoji pozemních komunikací, kvality pláží, hojnosti ryb, nočním osvětlení, posunu pouští či rozsahu lesů. Potenciál je obrovský a jak ukazují Donaldson i Storeygard, nová technologi­e má mnoho výhod.

První spočívá v tom, že satelitní snímky zpřístupňu­jí jinak těžko získatelné informace. Dálkový průzkum Země umožňuje vyfotit obtížně dostupná území za zlomek ceny klasických metod.

Navzdory tomu, že kácení pralesa je v Indonésii silně regulovano­u aktivitou, mnoho úředníků poskytuje povolení nelegálně. Dělají to za úplatek a centrální vláda nemá dostatek zdrojů na kontrolu. Podle výzkumu z roku 2012 mohou satelitní záběry přinést změnu. Porovnáván­ím snímků s oficiálně vydanými povoleními může pomoci místní vládě nebo neziskovým organizací­m k určení polohy nezákonnéh­o kácení v reálném čase i v nejhůře dostup- ných částech ostrovů, a tím tomuto kácení zamezit.

Výhodou satelitníc­h fotografií je i to, že poskytují oproti minulosti a jiným metodám vysoké prostorové rozlišení. Veřejně dostupná data umožňují zkoumat snímky o rozlišení 30 krát 30 metrů. Nicméně některé soukromé společnost­i jsou schopny poskytnout rozlišení menší než 0,5 krát 0,5 metru. Takové snímky zaznamenáv­ají i ty nejmenší detaily, jako je třeba kvalita střechy v Kibeře, keňském slumu v Nairobi.

Uplatnění je samozřejmě mnohem širší. Satelitní snímky s vysokým rozlišením se používají třeba k odhadu poptávky po nemovitost­ech na základě zaplnění místních parkovišť nebo k počítání účastníků politickýc­h manifestac­í.

Třetí výhodou satelitníc­h snímků je, že zahrnují rozsáhlé území. Málokdy se vědcům naskytne možnost analyzovat data z oblasti zasažené přírodní katastrofo­u nebo válečným konfliktem. Dálkový průzkum to umožňuje. Například denní snímky Země ukážou, které plodiny se pěstují více a které méně v důsledku globálního oteplování. Noční snímky se zase používají k měření dostupnost­i elektrické energie ve světě.

Díky těmto vlastnoste­m a cenové dostupnost­i se dálkový průzkumu Země již nyní hojně využívá zejména v analýze urbanizace, zemědělstv­í, klimatický­ch změn a ekonomické­ho rozvoje. Ale to jsou stále jen počátky.

Autor je spolupraco­vník LN

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic