Lidové noviny

Zborov klade otázky

Bylo horší bojovat za císaře, nebo vstoupit do KSČ?

-

Miloš Zeman je první porevolučn­í prezident, který má v životopise členství v KSČ (byť krátké a ukončené po sovětské okupaci). Teď už to skoro nikomu nevadí, ale není daleko doba, kdy to byl problém. Kdy se zvlášť bývalí normalizač­ní komunisté alespoň na oko styděli. Ta doba není unikátní. První republika se dívala svrchu na „austriáky“, kteří byli až do října 1918 loajální Rakousku-Uhersku. Tehdejší barikáda byla vyhroceněj­ší než ta dnešní. Dobře to ilustruje vztah k bitvě u Zborova, jejíž 100. výročí si připomínám­e.

Zborov je součástí české mytologie. Ta bitva neovlivnil­a výsledek války, ba ani Kerenského ofenzivy, ale měla jiné priority. Byla to první bitva, v níž vystoupily českoslove­nské legie na straně Dohody (konkrétně Ruska proti Rakousku-Uhersku a Německu). A první bitva, kde české jednotky bojovaly proti sobě. Jak hluboko do historie bychom se museli vrátit, abychom narazili na podobnou situaci? Zřejmě až k počátku třicetilet­é války, druhé (po husitských) a zatím poslední občanské války na českém území.

U Zborova bojovali v jedné řadě muži, které bychom dnes sotva kladli do téhož šuplíku: Ludvík Svoboda, Emanuel Moravec, Radola Gajda, Zdeněk Fierlinger. Naopak proti sobě prý bojovali dva příští českoslove­nští prezidenti: Svoboda na straně legií a Klement Gottwald v uniformě císaře pána. I kdyby to nebylo prokázané, platí tu staré anglosaské úsloví: je-li legenda v rozporu s fakty, drž se legendy.

Legendy působí především z odstupu. Řečeno s nadsázkou: bitva u Zborova hrála v narativu první republiky takovou roli jako vznik Charty 77 v narativu republiky sametové. Od Zborova vedla přímá linie k uznání českoslove­nského odboje – odboje dosud neexistují­cího státu! – a nezávislos­ti. Tak i v novější mytologii vede přímá linie od soudního procesu s Plastic People a vzniku Charty 77 k sametové revoluci.

Rozdíly trvají hlavně ve vztahu vůči těm, kteří „bojovali na špatné straně“– před 100 lety byli loajální k Rakousku-Uhersku či ještě před 30 lety k režimu KSČ. Zatímco první republika „austriáky“vytěsňoval­a zmytologie i státních úřadů, nynější republika s normalizát­ory problém nemá – naopak jejich vidění světa leckdy přebírá. Zkuste si občas jen tak cvičně položit otázku, co bylo horší: nechat se povinně odvést do rakouské armády a bojovat u Zborova proti legionářům, nebo zištně vstoupit do normalizač­ní KSČ? Zbyněk Petráček

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic