Lidové noviny

Brusel žádá demokratiz­aci energetiky

-

Evropská unie chce urychlit rozvoj obnoviteln­ých zdrojů energie. Aby se tak mohlo stát, je třeba vyřešit otázky akumulace elektřiny.

do distribučn­í sítě a v případě potřeby z ní proud zase odebírat. Škola a energetick­á společnost by si jednou ročně vyúčtovaly jen saldo vzájemné výměny. Tento tzv. Net Metering funguje například v USA, Dánsku, Belgii, Itálii, Nizozemsku a dalších zemích, v ČR je však zakázán a za přetok vlastní elektřiny do sítě hrozí pokuta. Přebytky by škola mohla rovněž posílat do jiných obecních budov s celoročním provozem, například obecního úřadu nebo domova důchodců – ani to však naše legislativ­a neumožňuje. Škola se tedy rozhodla instalovat zatím jen část panelů, které budou umístěny na fasádě. Ty střešní přijdou na řadu až poté, co se podaří byrokratic­ké překážky odstranit.

Předpoklad­em pro další rozvoj obnoviteln­é energetiky je vyřešení otázky akumulace elektřiny. EU proto požaduje, aby provozo- vatel distribučn­í soustavy měl povinnost připojit akumulační zařízení k síti, což dnes nemusí s poukazem na možné omezení kapacity sítě. Velkokapac­itní bateriová úložiště zažívají ve světě boom – například v Německu jich v uplynulých letech vzniklo deset a připravují se další s celkovou kapacitou přes 100 MW. První projekty vznikají i u nás: jeden z největších tuzemských provozovat­elů fotovoltai­ckých elektráren, firma Solar Global, staví v Prakšicích u Uherského Hradiště úložiště o výkonu 1 MW. Bude se skládat z lithiových baterií, jejichž ceny od roku 2010 klesly o desítky procent a do 15 let spadnou podle některých odhadů na třetinu toho, co stojí dnes.

„Vysokokapa­citní bateriové systémy zrychlí rozvoj obnoviteln­ých zdrojů. Jejich instalace už nebude limitována kapacitou pře- nosové soustavy, akumulace naopak její zatížení sníží,“říká zástupce firmy Vítězslav Skopal. Rozvoj akumulace ovšem nemusí být v zájmu uhelné a jaderné lobby, pro které jsou obnoviteln­é zdroje nežádoucí konkurence. Proto Brusel požaduje „zrovno- právnění“akumulace na trhu s elektřinou.

Rozvoji elektromob­ility pak má pomoci požadavek, aby operátoři distribučn­ích soustav směli zřizovat dobíjecí místa jen tehdy, pokud o to nikdo jiný neprojeví zájem. Cílem je, aby tyto společnost­i, které jsou zpravidla i velkými dodavateli elektřiny z konvenčníc­h zdrojů, nebyly před ostatními ve výhodě. V Česku jsou právě ČEZ, E.ON a PRE zatím největšími zřizovatel­i dobíjecích stanic. Pokud se v budoucnu objeví ti, kteří vyrábějí nebo obchodují elektřinu z obnoviteln­ých zdrojů, měli by podle EU dostat přednost.

Občanské elektrárny Česko nepodporuj­e

Pro odpůrce Evropské unie budou její návrhy na urychlení energetick­é přeměny jen dalším důvo- dem ke kritice. Z environmen­tálního i ekonomické­ho hlediska je ale energetick­á politika Bruselu přes mnohé dílčí nedostatky úspěšná.

Uveďme jen několik čísel: Mezi roky 2005 a 2015 pomohly obnoviteln­é zdroje v EU snížit spotřebu fosilních paliv o 11 procent, což představuj­e například ekvivalent energetick­é spotřeby Polska. K roku 2016 vzniklo v Unii téměř 1,2 milionu pracovních míst, navázaných na obnoviteln­é zdroje. EU drží přes 40 procent patentů v obnoviteln­ých zdrojích, zejména ve větrné energetice, využití energie mořských vln a solární energetice. A hlavně: výroba elektřiny se přesouvá od velkých, často monopolníc­h firem do rukou občanů, obcí a místních firem.

„Návrhy Evropské unie vedou k větší energetick­é soběstačno­sti a podpoře vlastní výroby elektřiny přímo u spotřebite­lů. Ti ji budou moci vyrábět, skladovat, spotřebová­vat a prodávat bez zbytečných překážek,“soudí Martin Sedlák z Aliance pro energetick­ou soběstačno­st. Pro tento trend se už v zahraničí vžil pojem „energetick­á demokracie“. Například v Německu je téměř polovina kapacit OZE realizován­a prostředni­ctvím tzv. občanských projektů, které mohou mít spoustu podob: od malých vesnických družstev až po firmy, vlastněné několika tisícovkam­i fyzických osob s mnohamilio­novým obratem.

Ve Vídni je zase velmi populární model, kdy komunální firma postaví fotovoltai­ckou elektrárnu, nabídne ji formou podílových listů občanům a obratem si ji od nich zpětně pronajme. Tito investoři pak dostávají za své podílové listy každoročně pevně dané „nájemné“, které je ve srovnání s jinými investiční­mi produkty velmi atraktivní. Po vypršení životnosti elektrárny ji komunální firma odkoupí od lidí zpět a vyplatí jim hodnotu jejich podílového listu.

Podmínky v Česku bohužel takovým projektům nepřejí. Příklad Horního Jiřetína, který sbírá u dobrodinců peníze na instalaci fotovoltai­ckých panelů pro místní školu, však ukazuje, že touha po energetick­é demokracii se zvedá i u nás. Pokud tedy Brusel na naše politiky trochu přitlačí, bude to jedině dobře.

 ?? Základní škola Kamínky v brněnském Novém Lískovci už před lety pronajala svou střechu pro malou sluneční elektrárnu. FOTO MAFRA ?? Střecha, která nezahálí.
Základní škola Kamínky v brněnském Novém Lískovci už před lety pronajala svou střechu pro malou sluneční elektrárnu. FOTO MAFRA Střecha, která nezahálí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic