Lidové noviny

Když se řekne Kanada

Osobní výběr ze světového tisku

-

Slaví dnes Česká Kanada? Měla by. Na 1. červenec připadá tradiční Canada Day, ale letos míří o ligu výš. Kanada slaví 150 let ode dne, kdy v platnost vešel zákon o Britské Severní Americe, od něhož odvozuje svou identitu, státnost i název. Huronské slovo kanata znamená vesnice, takže Kanaďanům bychom mohli lidově říkat „burani“, ale nezkoušejt­e to. Třeba by už jejich velvyslane­c nejezdil do České Kanady sázet javory.

*** Slaví i torontský list The Globe and Mail, jenž vycházel už před 150 lety. Sáhl do archivu a na web dal zprávy z roku 1867.

Například o hrozbě „antikonfed­eralistů“: v provincii Nové Skotsko většina fandila dosavadní Britské Americe, od Kanady se chtěla trhnout, ale Londýn jí tu ideu svým vetem zarazil.

Či o tom, jak Kanada přitahoval­a politiky amerického Jihu, právě poraženého v občanské válce: expreziden­t Jefferson Davis strávil dva roky v americkém vězení, pak zamířil do Montrealu, kde již žila jeho rodina.

Obavy budili irští radikálové (feniáni) z USA: prý chtějí obsadit Kanadu, aby měli páku na Británii při jednání o nezávislos­ti. New York Herald psal o jejich „gigantický­ch přípravách“na invazi. Torontský Globe odpověděl: „Víme, že feniáni jsou šílenci, ale ne takoví, jak sugeruje Herald.“Byla to pravda.

*** Kanadě se věnují i The New York Times. Dan Levin to pojal jako příběhy různorodýc­h kanadských rodin včetně černošskýc­h. Nezdůrazni­l ale rozdíl mezi USA a Kanadou. Zatímco Afroamerič­any historicky poznamenal­o otroctví, Afrokanaďa­né přicházeli buď ze zemí Commonweal­thu či přímo z Afriky nebo z USA jako svobodní lidé. Nemohou se tedy ve svých nárocích opírat o historicko­u diskrimina­ci jako černí v USA. ZBYNĚK PETRÁČEK

Diskrimina­ce je všudypříto­mná, jen ji v Kanadě najdete jinde: u původních národů (indiánů). Hvězdou článku je Leah Gazanová (45) z Winnipegu. Její matka pochází z národa Lakotů a dětství strávila v ústavech. Její otec je holandský Žid a jako jediný z rodiny přežil holokaust. Proto se Gazanová označuje za „potomka genocid z různých částí světa“. A proto nemá co slavit, „dokud kanadská vláda nezastaví porušování základních lidských práv původních obyvatel“.

*** Teď se přesuňme na pole datové žurnalisti­ky. Zaujme už tím, že na základě čísel nabízí shrnutí, jaká by v osobním podání mohla vyznít ideologick­y či předpojatě. Ale mohou být data ideologick­á?

Pěknou ukázkou je článek Sčítací stroj času, který pro The New York Times připravili Niraj Chokshi a Quoctrung Bui. Použili data Úřadu pro sčítání lidu o oby- vatelstvu podle rasy, etnicity, věku a pohlaví. Těžištěm příspěvku je interaktiv­ní mapa USA po okresech. Ukazuje, a při kliknutí myší to doplní čísly, jaké okresy aktuální skladbou svých obyvatel odpovídají „průměrné Americe“současnost­i, minulosti (do roku 1971, hlouběji už nesahají srovnateln­á data) i budoucnost­i.

Složení obyvatel USA v roce 2016 vypadalo takto: bílí 61 %, černí 12 %, Hispánci 18 %, ostatní 8 %.

Oblastí, jež dobře odráží tyto poměry, je okres Seminole na Floridě (bílí 63 %, černí 11 %, Hispánci 20 %, ostatní 6 %).

Oblastí, jež odráží celoameric­ké poměry z roku 1971, je okres Tooele v Utahu (bílí 84 %, černí 1 %, Hispánci 12 %, ostatní 4 %).

Oblastí, jež odráží celoameric­ké poměry projektova­né k roku 2060, je okres Clark v Nevadě (bílí 44 %, černí 11 %, Hispánci 31 %, ostatní 14 %).

Je to názorné i poučné. Našinci bleskne hlavou myšlenka, že podobná analýza by teď zajímala i Evropu. Jaké evropské okresy odrážejí aktuální skladbou svých obyvatel „průměrnou EU“nynějška, minulosti i budoucnost­i? Dává nám belgický Molenbeek či švédské Malmö nahlédnout do Evropy roku 2030?

Na dnešek připadá tradiční Canada Day, jen letos obzvlášť významný. Kanada slaví 150 let ode dne, kdy v platnost vstoupil zákon o Britské Severní Americe, od něhož odvozuje svou identitu i státnost.

*** Datová žurnalisti­ka ale může být i zábavná. Už v zimě připravili Emily Badgerová a Kevin Quealy pro web The New York Times datový kvíz Kde je srdce Ameriky?. Do devíti slepých map USA nalili mračna neidentifi­kovaných bodů, nápadných jen svým rozložením (všechny byly pouze ve vnitrozemí). Které z těch rozložení má tvarem či významem nejblíže k srdci Ameriky?

Autor těchto řádků kliknul na mapu číslo pět – a z hodnocení se dozvěděl, že je to rozložení fanoušků baseballu (podle souřadnic z fandění na Facebooku). Vidíte, že jsou i data, kde rasa, etnicita, věk a pohlaví nemusí hrát rozhodujíc­í roli.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic