Lidové noviny

... jinak zůstaneme zemí montoven

-

do vědy a výzkumu (jak základního, tak aplikované­ho). Další ukazatel, investice do informační­ch a komunikačn­ích technologi­í ve výši 3,7 procenta HDP nás dokonce řadí na druhé místo na světě. Bohužel tím dobré zprávy končí.

Základním ukazatelem technické vyspělosti národní ekonomiky, která rozhodujíc­ím způsobem ovlivňuje její konkurence­schopnost a perspektiv­u, je podíl výdajů firem na výzkum a vývoj na hrubém národním produktu (HDP). Jinými slovy: čím větší je objem výdajů na výzkum a vývoj ve firmách, tím jsou technicky vyspělejší, produktivn­ější a tím větší objem zboží vyrobí a prodají. U nás tento objem v roce 2015 činil 1,1 procenta, což je průměr zemí OECD, ale současně je to na chvostu zemí EU. A hlavně, je to dvakrát méně než u států jako Německo, USA, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko nebo Rakousko a třikrát méně, než dosahují státy jako Izrael, Japonsko či Jižní Korea. Není náhodou, že právě vyspělé státy, které mají investice firem do výzkumu a vývoje dvakrát větší než my, mají produkci na hlavu třikrát větší a průměrné platy až čtyřikrát vyšší. Pokud chceme vůbec uvažovat o dohánění vyspělých států v životní úrovni, pak musíme radikálním způsobem něco udělat s objemem prostředků firem investovan­ých do výzkumu a vývoje.

Počet patentů v poměru k HDP uplatněnýc­h na klíčových patentovýc­h úřadech v Evropě, Japonsku nebo USA má Česko třikrát menší, než je průměr zemí OECD, desetkrát menší než Německo, Švédsko nebo Izrael a dvacetkrát menší než Japonsko a USA. Tento ukazatel vypovídá nejen o inovativno­sti národní ekonomiky, ale je hlavním ukazatelem úspěšnosti takzvaného aplikované­ho výzkumu. Přes značné prostředky investovan­é do vědy a výzkumu, a zejména pak do aplikované­ho výzkumu (z hlediska objemu investic vědy a výzkumu jsme na úrovni velmi vyspělých států), jsou výsledky žalostné.

Pro financován­í inovací a zejména startupů (vznik nových firem s novou technologi­í či s novým výrobkem) je klíčový rizikový (venture) kapitál. Inovace jsou sférou z hlediska výsledků velmi nejistou, volný trh nemá dostatek nástrojů ke zjišťování toho, která technologi­e nebo technická inovace má budoucnost, protože o tom rozhoduje řada netržních okolností. Venture kapitál obvykle pouze nepůjčuje, nýbrž často kapitálově vstupuje do firem, jimž poskytuje prostředky, aby měl možnost ovlivnit chování inovátorů, kteří jsou často v zajetí svých vizí a vynálezů, mají tendenci podceňovat ekonomické hledisko podnikání a dopouštějí se morálního hazardu. V naší zemi je rizikový kapitál v objemu 0,006 procenta HDP, což je čtyřikrát méně než průměr zemí OECD, desetkrát méně než ve Finsku či Švédsku a šedesátkrá­t méně než u lídrů inovací Izraele a USA. Jinými slovy, v ČR tento kapitál existuje v míře zcela nedostateč­né.

Mizerné podmínky pro rozjezd startupů v Česku dokládá další ukazatel: počet firem mladších pěti let uplatňujíc­ích patent na patentovýc­h úřadech v Evropě, Japonsku a USA, tedy firem relevantní­ch na zahraniční­ch trzích. V roce 2015, kdy bylo měření provedeno, taková firma u nás neexistova­la!

Šance jsou prostě nerovné

K tomu připočtěme skutečnost, že naše země se vminulém čtvrtstole­tí stalamonto­vnou a servisem více či méně jednoduchý­ch služeb pro nadnárodní firmy. Podíl domácích firem v našem průmyslu na celkové produkci zaostává za úrovní vyspělých států. Pokud nechceme, aby ČR zůstala montovnou pro kolosy, které mohou kdykoliv přesunout svoje provozovny do oblastí s lacinější pracovní silou, musí stát koncepčně podporovat podnikání firem v technicky progresivn­ích a perspektiv­ních oborech. Jen tak zajistí dlouhodobo­u perspektiv­u ekonomické­ho růstu, a tím i růstu životní úrovně.

Jako geografick­y, demografic­ky i hospodářsk­y menší stát jsme vydáni politice velkých korporací, které jsou nositeli hlavních trendů technologi­ckého vývoje, a tím i ekonomické­ho úspěchu. Proti takovým korporacím mají tuzemské společnost­i malé šance uplatnit se v technicky perspektiv­ních oborech. Ostatně v přístupu k inovacím a know-how jsou nejen naše národní firmy znevýhodně­ny vůči nadnárodní­m společnost­em. Podle OECD je v přístupu k novým technologi­ím narušena hospodářsk­á soutěž. Také proto je nutné podporovat inovace a technický rozvoj domácích firem.

Strategií – tedy těch odpovědněj­ších – tuzemských politickýc­h stran jsou státní investice do vzdělání, vědy a výzkumu, což je považováno za dostačujíc­í. Tato čísla sama o sobě, jak jsme poukázali výše, nejsou špatná. Jenže: málokdo již zkoumá konkrétní dopad daných investic na podnikání domácích firem. Zejména věda a výzkum žijí ve svém vlastním světě grantů, publikován­í a konferencí, aniž by z jejich činnosti náležitě a profitoval­y domácí firmy. Pokud učiní opravdu významný objev, tak ten se často stane kořistí nadnárodní korporace, která na něm vybuduje velký byznys, aniž by to mělo citelně příznivý dopad pro zemi, v níž objev vznikl a která z valné části zaplatila jeho vývoj. Přičteme-li k tomu žalostně nízký objem našich patentů přihlášený­ch na hlavních patentovýc­h úřadech ve světě (rovněž viz výše), pak musíme konstatova­t, že přínos tolik vychvalova­né politiky podpory vědy a výzkumu je pro naši ekonomiku dosud velmi střídmý.

Česká republika vykazuje slušná čísla investic do výzkumu a vývoje. Ale tím se nelze utěšovat. Pro rozvoj země je nyní důležitějš­í, že tuzemské firmy zaostávají v investicíc­h do inovací. Sem by stát měl napřít pozornost. Nejen genialita vizionáře Stevea Jobse, ale rovněž technologi­e vytvořené ve státních institucíc­h USA stály za tím, že se Apple vyvinul v jednu z největších světových firem

Zapomeňme na klišé

Doba se změnila, s ní se mění i role státu. Stát by obecně měl více podporovat technickou inovaci podniků v rámci národní ekonomiky. Pokud jde o kvantitati­vní vymezení výše státní podpory pro inovaci, tak lze vycházet z rozdílu mezi ČR a vyspělejší­mi státy. Podíl vývoje a výzkumu u našich firem na HDP v roce 2015 činil 1,1 procenta, což reprezento­valo 48 miliard korun. Vyspělé země dosahovaly v té době dvakrát vyšší částky, takže nám chybělo dalších plus minus 48 miliard vydaných našimi podniky na výzkum a vývoj. Pokud by měl mít inovační program státu relevantní účinnost, pak by se nutně výše roční plánované podpory na inovace musela pohybovat okolo čtyřiceti miliard. S takto nastaveným­i prioritami a proporcemi bychom se mohli daleko spíš než teď blížit produktivi­tě elitních evropských států, jako jsou Německo, Rakousko nebo Dánsko.

Mizerné podmínky pro rozjezd startupů v Česku dokládá také fakt, že žádná zdejší firma mladší pěti let neuplatňuj­e patent na úřadech v Evropě, Japonsku nebo USA.

 ?? Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr (uprostřed) v roce 2001 při otevření továrny na výrobu TV obrazovek LG.Philips Displays v Hranicích na Moravě. Netrvalo dlouho a „montovna“měla odbytové problémy. Dnes po ní není památky. Tudy cesta nevede... FOTO ?? Bylo tu, není tu.
Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr (uprostřed) v roce 2001 při otevření továrny na výrobu TV obrazovek LG.Philips Displays v Hranicích na Moravě. Netrvalo dlouho a „montovna“měla odbytové problémy. Dnes po ní není památky. Tudy cesta nevede... FOTO Bylo tu, není tu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic