Lidové noviny

Když naháč na kurtu mění pravidla

-

Tvář historie, kterou už nepotřebuj­eme? nost atomizovan­ou na izolované jedince než organizova­nou opozici.

V tomhle kontextu Snyder připomíná polské hnutí Solidarita. Legálně mohlo existovat pouhých šestnáct měsíců, ale když ho vojenský převrat zatlačil do podzemí, mělo už deset miliónů členů. Tahle zdánlivě nesourodá organizace dělníků, vědců, umělců, právníků, novinářů, rolníků a filozofů porazila komunismus v Polsku, ve východní Evropě a v samotném Sovětském svazu. Tohle nesmíme zapomenout. Zejména v Česku, kde někteří politici systematic­ky štěpí společnost na „dolních deset milionů“a „pražskou kavárnu“.

V epilogu Snyder varuje před představou, že budoucnost bude i bez naší angažovano­sti automatick­y podobná demokratic­ké přítomnost­i. V letech 1989 až 1991 jsme traumata fašismu, nacismu a komunismu pomyslně odložili do popelnice. Přitom víra, že demokracie ve světě zvítězila jednou provždy, je nepodložen­á, píše Snyder a dokládá to příklady.

Zamyslet bychom se měli už jen nad heslem Trumpovy prezidents­ké kampaně. „America First“je jméno výboru, který se ve 30. letech pod vedením plukovníka Charlese Lindberga pokoušel omlouvat, ne-li přímo legitimizo­vat fašismus a později bránil snahám angažovat Spojené státy ve válce proti třetí říši.

Americký historik a humanista Timothy Snyder ve své útlé knížce Tyranie jméno Donalda Trumpa téměř nezmiňuje. Přesto je tenhle text bezpochyby o něm a o nebezpečí, které jeho příchod do Bílého domu představuj­e pro Spojené státy a pro celý demokratic­ký svět.

Vlak ujíždí, čas pádí

Když během tenisového zápasu vběhne na kurt naháč, způsobí pozdvižení mezi diváky na stadionu i u televizorů a hra je přerušena. Snyder nabízí, že voliči možná dali své hlasy Trumpovi proto, že se domnívali, že Spojené státy teď potřebují takového „naháče“, který politickým elitám rozšlape jejich pohodlná hnízda a poruší zajetý systém. Kniha ukazuje zásadní rozdíl mezi oběma situacemi. Naháč na tenisovém kurtu naruší hru, ale nezmění její pravidla. Trump ve Washington­u je něco úplně jiného, protože jako prezident může pravidla ohýbat a přepisovat.

Ti, kdo v minulých volbách hlasovali pro Donalda Trumpa, jsou většinou slušní lidé. Ujel jim vlak do 21. století a je třeba jejich situaci rozumět a pomáhat jim hledat řešení. O fašismu, nacismu nebo komunismu nemají většinou ani ponětí. Voliči z Jižní Dakoty nebo Západní Virginie nikdy neviděli gestapo, komisaře NKVD nebo udavače StB. Maďarsko 1956 nebo pražské jaro 1968 jim nic neříká. Nedovedou si představit, že v řadě evropských zemí ještě nedávno byly koncentrač­ní tábory a straničtí tajemníci rozhodoval­i, kdo bude studovat, komu vyjde knížka veršů, kdo bude hrát hokej a kdo nebude zpívat v televizi.

Kdyby americký kritik Snyderovi namítl, že jeho vize trumpovský­ch Spojených států je apokalypti­cká, nedivil by se. Tuhle výtku slyšel už mnohokrát. Nikdo z nás skutečně neví, co se v příštích měsících na americké scéně stane. Neumím si však představit, že by ji jako příliš temnou odmítl kritický občan České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Vždyť z jeho pohledu v tomto regionu již teď probíhá plíživá „normalizac­e“.

Timothy Snyder je nejen výborný a úspěšný historik, ale též citlivý a dobrý člověk. Tuhle knihu přečtete během pár hodin. Myslím, že vám v mnohém otevře oči, ale též vrátí naději, že ještě není, alespoň USA, vše ztraceno. Tyranie je návodem pro ty, kdo chtějí bránit demokracii a její instituce, občanskou společnost, lidskou důstojnost a sebe sama.

 ?? Patnáctile­tá Erika Szelesová, jedna z „ikon“protikomun­istického maďarského povstání v roce 1956. Jistě, Trumpovým voličům v Jižní Dakotě je nějaká dívka, kterou zabili sovětští vojáci, lhostejná, ale co nám? FOTO VAGN HANSEN ??
Patnáctile­tá Erika Szelesová, jedna z „ikon“protikomun­istického maďarského povstání v roce 1956. Jistě, Trumpovým voličům v Jižní Dakotě je nějaká dívka, kterou zabili sovětští vojáci, lhostejná, ale co nám? FOTO VAGN HANSEN

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic