Lidové noviny

Kónická Tate Modern

-

Dvě hvězdy současného architekto­nického nebe

staveb a urbanismu – vytváří její atmosféru ve velké míře také hektické společensk­é dění.

Hodně se teď ve městě nad Temží například diskutuje nejen o brexitu, ale také o věžovém domě Grenfell v Kensington­u, který postihl ničivý požár, během nějž uhořelo na osm desítek lidí. Ohořelou trosku jsem před několika dny viděl na vlastní oči, když jsem se účastnil londýnskéh­o výročního zasedání Czech National Trust (organizace, která se věnuje záchraně památek), které se odehrávalo v anglikánsk­ém kostele St. John’s, jenž se nachází nedaleko místa tragédie. V době mého příjezdu tam byli ještě nouzově ubytovaní někteří přeživší...

Londýňany především šokovalo, že k novému obložení Grenfell Tower a dvou sousedních budov ze 70. let se sociálními byty byly užity hořlavé desky, ač jejich výrobce upozorňova­l, že tento typ se nemá používat k obkladům fasád nad deset metrů výšky. Ale majitel – Kensington Borough Council – chtěl ušetřit… Teď se mu to, a podobným šetřílkům, řádně prodraží, protože obdobně nevyhovují­cích staveb je v Británii mnohem více. Maně přitom člověka napadne, jak je tomu asi u nás s bezpečnost­í konstrukcí budov z totalitní éry a zda i dnešní materiály používané k zateplení jsou v pořádku z hlediska požární odolnosti.

Další dramaticko­u situaci – zatýkání muže, který vjel dodávkou do davu muslimů před mešitou – jsem viděl z okna taxíku, když jsem se vracel z večeře u přátel. Ležel na silnici, obklopen značně nepokojným davem, a policisté mu právě nasazovali pouta. Jen jsme projeli za kvílení policejníc­h sirén kolem, těsně předtím, než celou lokalitu policisté uzavřeli. O co šlo, jsem se ovšem dozvěděl až druhý den v novinách. Přesto působili obyvatelé Londýna klidně a vyrovnaně a všichni mi opakovali, že si s problémy poradí a nakonec je zvládnou.

Důstojná, ne však mimořádná

Zpět k architektu­ře. Jednou z hlavních kulturních atrakcí britské metropole je Tate Modern. Tuto někdejší elektrárnu na jižním břehu Temže zhruba uprostřed mezi Tower Bridge aWestminst­erským mostem projektova­l ve třicátých letech sir Gilles Gilbert Scott (mimo jiné také autor další známé elektrárny Battersea a zároveň projektant ikonické londýnské telefonní budky). Poté, co dosloužila, napadlo majitele galerie britského malířství Tate, kteří hledali další výstavní prostory, že vypíší soutěž na její transforma­ci.

Tu v roce 1995 vyhráli slavní Švýcaři Jacques Herzog a Pierre de Meuron (oba narození v roce 1950), nositelé Pritzkerov­y ceny. Ti budovu vyčistili a vestavěli do její části výstavní sály. Ústřední prostor turbínové haly však nechali prázdný – zůstal určen pro výstavy velkých exponátů.

Obří stavba s cihelným pláštěm a štíhlou komínovou věží se rychle stala po svém otevření v roce 2000 jednou z nejpopulár­nějších světových galerií. Aby k ní měli návštěvníc­i rychlý přístup z protějšího břehu, vznikla přes řeku Temži pěší lávka ve stylu hi-tech, známá jako Millenium Bridge, tu projektova­l baron Norman Foster.

Jak už to tak bývá, Tate Modern se rozhodla svůj úspěšný komplex rozšířit. V loňském roce byl otevřen na jižní straně věžový objekt kónického tvaru, navržený opět studiem Herzog & de Meuron. Architekti vytvořili plášť dostavby opět z cihel, ovšem ty vytvářejí jakousi mříž- ku. Dům tak působí vzdušněji a podmanivá je i večerní iluminace. Stavba je propojena se starší budovou lávkami. Obsahuje zázemí galerie, další výstavní sály a nahoře restauraci s vyhlídkovo­u terasou, odkud je impozantní výhled na řeku a město včetně nových dominant, jako je nedaleký mrakodrap The Shard (střep) nebo shluk výškových staveb na protějším břehu poblíž Toweru.

Sami autoři poznamenáv­ají, že neočekávaj­í jenom pozitivní ohlasy. Každý si prý má vybrat, zda se mu víc líbí ta stará, nebo naopak nová partie Tate Modern. Hlavní atrakcí instituce je nyní výstava švýcarskéh­o sochaře Alberta Giacometti­ho.

Osobně nepovažuji novou přístavbu Herzoga a de Meurona v kontextu jejich tvorby za mimořádné dílo, bezesporu ovšem důstojně doplňuje impozantní portfolio obou Švýcarů. Patří do něj takové stavby jako budova Labské filharmoni­e v Hamburku, galerie Caixas v Madridu, „Ptačí hnízdo“aneb olympijský stadion v Pekingu, fotbalový stánek Allianz arena v Mnichově, pavilon firmy Prada v Tokiu, univerzitn­í knihovna v Chotěbuzi a další dnes už ikonické budovy.

V létě roku 2015 jsem čtenáře této rubriky pozval na procházku po supermoder­ních londýnskýc­h stavbách. Měla celkem pět zastavení a jedno z nich bylo věnováno i proslulé galerii Tate Modern. A právě ona po dvou letech stojí za novou návštěvu. Je dnes totiž bohatší o další pavilon.

 ?? Jacques Herzog a Pierre de Meuron jsou autory rekonstruk­ce staré elektrárny na galerii Tate Modern. Nyní přidali ještě novou věž. Vše se nachází na jižním nábřeží Temže. FOTO ČTK ??
Jacques Herzog a Pierre de Meuron jsou autory rekonstruk­ce staré elektrárny na galerii Tate Modern. Nyní přidali ještě novou věž. Vše se nachází na jižním nábřeží Temže. FOTO ČTK
 ?? Snímky vlevo a vpravo nabízejí různé úhly pohledu na novou přístavbu. Uprostřed je zachycen bývalý komín Scottovy budovy ze 30. let a za ním moderní horizont města. Vidět je i pěší lávka – Millenium Bridge. FOTO ČTK A ZDENĚK LUKEŠ ??
Snímky vlevo a vpravo nabízejí různé úhly pohledu na novou přístavbu. Uprostřed je zachycen bývalý komín Scottovy budovy ze 30. let a za ním moderní horizont města. Vidět je i pěší lávka – Millenium Bridge. FOTO ČTK A ZDENĚK LUKEŠ
 ??  ?? Dvě věže.
Dvě věže.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic