Lidové noviny

Malé děti dostávají

-

Nedostatek či nadbytek některých látek ve stravě těhotné ženy sice genetickou výbavu jejího potomka nezmění, může ji ale ovlivnit. Nevyváženo­st výživy v raném období se v souvislost­i s působením faktorů vnějšího prostředí může projevit rozvojem některých nemocí v dospělosti. Obor, který tuto oblast zkoumá, je poměrně mladý a nazývá se nutrigenom­ika. Věnuje se mu náš přední expert v oblasti výživy MUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékař oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole v Praze.

LN Co je podstatou nutrigenom­iky?

Jedná se o metabolick­é programová­ní procesů organismu. Mohu to přiblížit na příkladu studií, které se zabývaly dětmi narozenými za války, kdy těhotné ženy neměly dostatečno­u výživu. Děti, které se rodily s nižší porodní hmotností a trpěly opožděním růstu v době prenatální­ho vývoje, měly v dospělém věku větší tendenci k rozvoji obezity, vysokého krevního tlaku a cukrovky. S původní teorií přišel britský vědec Barker a jeho předpoklad­y jsou dále ověřovány a potvrzován­y. Na základě jeho práce se později rozvinuly studie směrem k nutrigenom­ice. Díky tomu víme, že výživa dítěte v jeho útlém věku má zásadní vliv na zdraví v dospělosti, a dokonce i ve stáří.

LN S jakými chybami se nejčastěji setkáváte?

Mezi nejzávažně­jší nedostatky patří vyšší příjem kuchyňské soli a přislazová­ní. Zjistili jsme, že už u batolat od 18 měsíců se zvyšuje příjem soli nad doporučova­né množství. Mezi 24. a 36. měsícem věku děti dostávaly z dvaceti procent podávaného masa uzeniny, které mají většinou soli nadbytek i kvůli konzervaci. Naše studie ukázala, že 10 % batolat dostávalo ve stravě denně přes 4 gramy soli, přičemž doporučení pro dospělého člověka je 5 až 6 g na den. V rámci metabolick­ého programová­ní se tak snadno může navodit situace k rozvoji vyššího krevního tlaku, většinou ne bezprostře­dně, ale v pozdějším období.

LN Jaké jsou další nedostatky?

Je to relativně malý podíl tuků s obsahem polynenasy­cených kyselin. Jejich nedostatek spojený s vyšší konzumací nasycených mastných kyselin převážně v živočišnýc­h tucích může mít vliv na pozdější rozvoj ateroskler­otických změn na cévách, tím i více infarktů a mozkových příhod. Do jídelníčku dítěte by rodiče měli více zařazovat rostlinné tuky a oleje. Naše studie také ukázala, že 2–3leté děti, které konzumoval­y víc cukrů než ostatní, měly vyšší tendenci k rozvoji obezity.

LN To vše zní poměrně hrozivě...

Přidejte ještě nedostatek vitaminu D, zvlášť v zimních měsících, kdy u nás nemáme dostatek slunečních paprsků k jeho přirozené výrobě. České děti nejsou moc zvyklé konzumovat ryby a plody moře, které jej obsahují ve větším množství. Přitom ho potřebují nejen pro vývoj kostí, ale i pro zajištění dobré imunity. A nejen to. Nedostatek vitaminu D je spojován i s řadou dalších onemocnění, v dospělém věku se snadněji rozvíjí osteoporóz­a.

LN Co rodičům doporučuje­te? Velice významné je období čas- Jeden z našich nejrespekt­ovanějších odborníků na výživu ného věku – jak se dítě k jídlu vede a jaké stravovací návyky se v něm pěstují. Jenomže často se v této době objevuje tzv. neofobie, kdy dítě odmítá nové složky výživy. Rodiče jsou málo vytrvalí, místo aby se pokusili jídlo opakovaně nabízet, dají raději dítěti sníst něco, co přijímá bez odporu. Dost často to bývá něco sladkého či tučného, protože sladkou chuť dítě přijímá pozitivně a rovněž tuky jsou lahodnou složkou potravy. Jídelníček je pak někdy velmi omezený a tyto zvyklosti si pak dítě přináší do dalšího života.

LN Jak bychom se měli správně zachovat?

Když dítě některou potravinu odmítá, rodiče by neměli polevovat. Doporučuje­me nabídnout konkrétní jídlo znovu, některé třeba i třicetkrát, například v jiné úpravě. Dokud to nezkusíme opakovaně, neudělali jsme dost pro to, aby si dítě na novou chuť zvyklo. Do odmítaného jídla je ale nenutíme, to by mohlo mít také negativní efekt. Když jídlo nesní, nedostane jiné. Pokračujem­e v obvyklém stravovací­m režimu a za pár dní to zkusíme znovu. Jídlo bychom měli podávat v pravidelný­ch intervalec­h – snídani, svačinu, oběd, svačinu a večeři. Musíme si uvědomit, že dítě není „malý dospělý“, ale má své potře- by, které odpovídají jeho vývoji a růstu orgánů. Důležité jsou i další aspekty – například aby bylo jídlo vizuálně přitažlivé. To je patrné zejména u zeleniny.

LN Není to v tom, že zelenina dětem nechutná, jak se často vymlouváme?

Víte, že existují studie o tom, že když matka v době kojení sama jedla zeleninu, jejíž aroma přirozeně přechází i do mateřského mléka, dítě preferuje stejnou v období podávání příkrmů? Důležitá je i barva – například batolata raději sáhnou po červené nebo žluté, zelenou se jim moc jíst nechce. Takže hodně záleží na tom, v jaké formě jim ji podáváme. V zelenině by měla být pokud možno co nejpestřej­ší nabídka. Ve skutečnost­i dětem dáváme hlavně mrkev, jako druhá oblíbená je dýně, měli bychom ale postupně zařazovat i další zeleninu.

LN Platí ta pestrost i o ostatních potravinác­h?

Ano, jídelníček by měl být sestaven z rozmanitýc­h složek tak, aby byla dostatečně pokryta potřeba organismu, což se rodičům ne vždy daří. Je ale potřeba postupovat obezřetně, zkoušet jednotlivé nové potraviny a sledovat, zda po některé nezaznamen­áme alergickou reakci. LN A co maso? Někteří rodiče si myslí, že hovězí by se v časném věku vůbec nemělo podávat...

To je ovšem omyl. Libové hovězí maso, dobře uvařené a rozmělněné, by se mělo objevit již po šestém měsíci života v zeleninové polévce, střídavě s bílým masem a žloutkem. Podíl bílého a červeného masa by měl být téměř vyrovnaný. Děti by ale také měly postupně dostávat i jemné rybí maso, samozřejmě bez kostiček. Rybí maso, zvlášť mořské, je dobrým zdrojem vitaminu D, jodu a nenasycený­ch mastných kyselin, hlavně omega-3, které jsou velmi potřebné pro vývoj smyslových funkcí dítěte.

LN To je také trochu novinka?

Dříve to u nás nebylo zvykem, panovala obava ze vzniku alergií, ale dnes na to máme trochu jiný názor. Kolem půl roku života se ve vývoji dítěte objevuje tzv. okno imunologic­ké tolerance, kdy je trávicí trakt nejlépe připraven akceptovat nové složky výživy.

LN Dřív se ale říkávalo, že by se děti do jednoho roku neměly setkat s lepkem...

Tak to není. Obilná kaše se zařazovala do jídelníčku po 6. měsíci věku, někdy i dříve. Názor na tuto problemati­ku je dnes trochu upravený. Aktuálně se domníváme, že kojenec by se měl s lepkem obsaženým v obilovinác­h seznámit do sedmého měsíce života, ovšem ne před 26. týdnem. Dřívější či pozdější podání by mohlo zvýšit riziko rozvoje tzv. celiakie. Když se ale podá právě v tomto rozmezí, riziko by mělo být menší. Ačkoliv je celiakie geneticky podmíněné onemocnění, nemusí se za určitých okolností rozvinout.

LN Jak je to možné?

Vycházíme z toho, že i když máte určitou genetickou výbavu, nemoc se nemusí rozvinout, dokud nepřijde nějaký zásah zvenčí – například v časném věku nevhodně zaváděná výživa, nějaký infekční impuls nebo stres a podobně. Díky tomu se genetická výbava aktivuje a rozvíjí se onemocnění. V současné době je módní trend vyřazovat některé obiloviny z výživy člověka v souvislost­i s obsahem lepku. Je to však špatně. Obiloviny jsou cenným zdrojem nutričních látek. Lepek bychom měli vyřazovat pouze tam, kde je příčinou obtíží, tzn. u celiakie, alergie nebo neceliakál­ní glutenové senzitivit­y.

LN

Existují potraviny, které by

 ?? Petr Tláskal říká, že to, co jíme v útlém dětství, má vliv na zdraví v dospělosti FOTO MAFRA – F. VLČEK ??
Petr Tláskal říká, že to, co jíme v útlém dětství, má vliv na zdraví v dospělosti FOTO MAFRA – F. VLČEK
 ?? Spolupraco­vník LN ??
Spolupraco­vník LN

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic