Revoluci deštníků Si nestrpí
HONGKONG/PRAHA Jedna země – dva systémy. Pod tímto heslem opustil před 20 lety Hongkong po více než jednom a půl století náruč britské koruny a přešel pod přímou správu vlády v Pekingu. Tehdejší přísliby, že nejméně 50 let zůstane tamní politický a ekonomický systém beze změny, jsou však, zdá se, minulostí.
Velmi zřetelně o tom obyvatele Hongkongu zpravil osobně čínský prezident Si Ťin-pching. V závěru své třídenní návštěvy oblasti – vůbec první od roku 2012, kdy stanul v čele miliardové velmoci – v projevu uvedl, že Peking žádný tamní odpor nebude tolerovat.
„Jakýkoliv pokus ohrozit suverenitu a bezpečnost Číny, zpochybnit moc ústřední vlády nebo využít Hongkongu k infiltraci a sabotážím namířeným proti pevninské části (Číny) je aktem, který překračuje červenou linii a je naprosto nepřípustný,“vzkázal Si Ťin-pching v projevu při sobotní inauguraci nové správkyně oblasti Carrie Lamové s poukazem na tamní sílící politické napětí.
Na podzim roku 2014 Hongkongem zmítaly takřka čtvrt roku masové protesty, pro které se ujalo označení deštníková revoluce. Svého času i statisíce obyvatel, především mladých, demonstrovaly proti oklešťování hon- gkongské samosprávy ve prospěch centrální komunistické vlády v Pekingu a proti dalšímu omezení práv. Impulzem k protestům se tehdy stal návrh volební reformy, která dávala pravomoc vládnoucí komunistické partaji schvalovat kandidáty na post šéfa hongkongské správy. I když masová účast na demonstracích po čase opadla, v menším měřítku pokračují dodnes.
Peking ukazuje svaly
Nově se v sobotu vedení sedmimilionového regionu ujala 60letá ro- dačka z Hongkongu Carrie Lamová, kterou v březnu zvolila komise, v níž převažují Pekingu naklonění představitelé. Také ona, donedávna zástupkyně správce oblasti, platí za osobu loajální vládnoucím kruhům v hlavním městě. Lamová je první ženou, jež stanula v čele Hongkongu. Spolu s ní složil přísahu i její kabinet.
Čínský prezident ve svém nezvykle ostrém projevu při inauguraci Lamové také uvedl, že Hongkong nesmí zničit „neuvážená rozhodnutí a vnitřní spory“. Mezi řádky tak odkazoval na aktuální odpor opozice vůči návrhům legislativních reforem, k nimž patří mimo jiné zavedení vlastenecké výuky na hongkongských školách v duchu oficiální linie z Pekingu. „Označovat vše za politické a cíleně vytvářet rozdíly a spory problémy nevyřeší,“namítal Si Ťin-pching.
Apeloval rovněž na to, aby tato zvláštní správní oblast, jak zní současné oficiální označení Hongkongu, posílila svou bezpečnost. Stalo se tak přitom den poté, co čínská armáda, která se až dosud v Hongkongu držela spíše mimo zraky veřejnosti, demonstrativně prošla centrem města. V pátek projel čínský prezident v otevřeném terénním vozidle kolem asi tří tisíc vojáků čínské armády. Součástí přehlídky byla armádní bojová vozidla i helikoptéry. Při příležitosti výročí zamířila do oblasti také čínská letadlová loď s dalšími plavidly.
Třídenní návštěvu čínského vůdce provázela mimořádná opatření. Bezpečnostní složky ještě před jeho příjezdem při protestech pozatýkaly opoziční předáky. Teprve po jeho odjezdu v sobotu odpoledne směl vyjít do ulic každoroční protestní průvod za větší autonomii a demokracii. Podle organizátorů se ho letos zúčastnilo na 60 tisíc lidí, policie číslo rozporovala jako značně nižší.
S nezvykle tvrdým vzkazem se na dvacáté výročí předání Hongkongu pod správu Pekingu k jeho obyvatelům obrátil čínský prezident Si Ťin-pching. Hongkong se při této příležitosti stal také dějištěm demonstrativní přehlídky čínské armády.