Dalších 200 milionů na lapání vody z nebe
PRAHA Německý Berlín je příkladnou ukázkou toho, jak se dá rozumně a efektivně naložit s vodou. Ze zatravněných střech budov na Postupimském náměstí se dešťovka odvádí do obrovských nádrží v podzemí. Tekutina se použije na zavlažení okolní zeleně, na splachování veřejných toalet a ještě slouží jako přirozená klimatizace, protože v rámci teplotního ostrova, jaký v husté městské zástavbě vzniká, pomáhá udržovat příjemnější podmínky.
Trend se začíná uchytávat i v Česku, jak dokládá enormní zájem o dotace v rámci prvního programu Dešťovka. Sto milionů pro domácnosti, které chtějí využívat dešťovou a odpadní vodu, se v květnu rozebralo za 28 hodin.
Ministerstvo životního prostředí na pilotní úspěch v září naváže. Ministr Richard Brabec (ANO) vyčlení 200 milionů.
Suma se rozdělí na polovinu. Jedna bude směřovat do obcí, jež se perou se suchem. Které to jsou, stanovuje ministerský seznam (k nahlédnutí na www.dotacedestovka.cz). Tam poplynou peníze na nejzákladnější vybavení v podobě nádrží, do nichž se z nebe nalapá voda na zalévání zahrady.
Fasáda, která chytá vláhu
Na druhou polovinu peněz bude mít nárok každá domácnost bez ohledu na to, zda leží ve zvlášť sužované oblasti, ale čerpat bude moci jen na sofistikovanější zařízení, jež vyžadují stavební úpravy.
Ostatně už v první vlně byl největší zájem právě o jedno z nich, o kombinaci dešťové nádrže a systému na splachování toalet, v nichž se na místo pitné vody prohání ta dešťová. Další možností je systém na recyklaci odpadní vody. To se sesbírá tekutina, která protekla trubkami třeba po spr- chování, a ještě jednou v domácnosti poslouží ke spláchnutí.
K tomu se už v polovině minulého měsíce spustila obdobně nastavená výzva, ale na místo domácností míří k úřadům a institucím. V ní se parceluje miliarda. „Jako nedávno majitelé rodin- ných a bytových domů dostanou nyní příležitost hospodařit s děšťovou vodou i obce a města. Dotaci na hospodaření s dešťovou vodou mohou získat i školy, nemocnice, úřady a další příspěvkové organizace, včetně zahrádkářských svazů a spolků,“vysvětlil Brabec.
Berlín poskytuje vedle rezervoáru pod náměstím i další inspiraci, jak se dá voda chytře využívat. A že to zdaleka není jen o barelu pod okapem, který stojí v koutu zahrady a slouží leda k zalití zeleninových záhonků.
Na místě, kde dřív sídlily slavné filmové laboratoře UFA, pozvolna vzniklo multikulturní centrum ufaFabrik. Uvnitř se pořádají nejrůznější akce, ale zajímavé věci se odehrávají i na budově jako takové.
Je potažená rostlinnou fasádou, místo střechy má zahradu. Dům sám v rámci své roční spotřeby využije tři tisíce kubíků vody, ale na zelený „potah“svede nachytat o tisíc kubíků víc. V sedimentačních nádržích se u dna usadí písek či kameny, na hladině zůstane listí a dřevo. Ty se při přelití do další nádrže zachytí štěrkovým filtrem, voda pokračuje přes vyrobený mokřad a na konci je v téměř pitné kvalitě.
Krom toho kořeny některých rostlin na střeše a fasádách umí přetvářet některé látky obsažené v dešti na minerály, čímž zajistí hnojení, a stejně jako na Postupimském náměstí i tady kolující tekutina zajišťuje funkční vodní klimatizaci.
Funkční příklady ze zahraničí a státní dotace pozvolna motivují i české developery, aby systémy na dešťovou či odpadní vodu do projektů začlenili od začátku.
Hlavní překážkou masovějšího využití je stále dost vysoká cena technologie, v případě rodinného domu minimálně desetitisíce korun. A dále přísnost českých hygienických norem. První může stát zdolávat dotacemi, druhé musí napravit novými regulemi.
„Hygienici podobné projekty zamítají s tím, že přečištěná voda je problém. V zahraničí je to ale běžné. S ministerstvem zdravotnictví chceme udělat metodiku, podle které by to úředníci mohli nově posuzovat,“říká Brabec.