57 soch panteonu: kdo místo Čapka?
PRAHA V panteonu Národního muzea by se po rekonstrukci mělo objevit dohromady 57 bust a soch významných Čechů. Vedle již avizovaného Julia Fučíka se do jeho prostor nevrátí mimo jiné ani spisovatelé Karel Čapek či Stanislav Kostka Neumann. LN přináší kompletní seznam osobností, které ve staronové koncepci panteonu figurují.
Busty a sochy velikánů českého kulturního života zdobí panteon Národního muzea již od roku 1891, od chvíle, kdy byla historická budova v horní části Václavského náměstí v Praze vybudována.
V průběhu dějin se koncepce osazení soch měnila. Osobnosti byly doplňovány, odebírány a některé posléze opět navráceny. Celkem panteonem prošlo na 66 bust a nadživotních soch. Takový počet je však za jeho kapacitní hranicí.
Zástupci instituce proto při příležitosti rekonstrukce muzea připravili novou koncepci prostoru, která počítá s návratem k roku 1948. Tehdy se v panteonu vyskytovalo 55 děl, mezi nimi například podobizny kazatele Jana Husa, hudebního skladatele Bedřicha Smetany, prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka nebo pedagoga Jana Amose Komenského. K nim by měla navíc přibýt busta císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, přezdívané Sissi, které byly v roce 1919 kvůli materiálové odlišnosti odstraněny.
Do prvorepublikové koncepce naopak nezapadají třeba spisovatelé Karel Čapek, Stanislav Kostka Neumann, Petr Bezruč a Eliška Krásnohorská nebo novináři Karel Havlíček Borovský a Julius Fučík. Právě s „vyřazením“komunistického žurnalisty, který panteon neobývá již od roku 1991, nesouhlasí představitelé KSČM, kteří takový krok považují za „nehoráznost“. Fučík, jenž byl pro účast v protinacistickém odboji popraven nacisty, se po únoru 1948 stal ikonou komunistické ideologie.
Rozmístění zatím není známo
Ředitel Národního muzea Michal Lukeš odmítá, že by odebráním jakékoli busty nebo sochy chtěl snížit význam dané osobnosti pro společnost. „Naším návrhem se chceme vrátit k poslední ‚demokratické‘ podobě panteonu a nalézt jeho důstojnou koncepci,“odůvodnil Lukeš již dříve plánovanou změnu. Stávající podoba je dle jeho slov ideologicky ovlivněna tehdejší dobou.
Jak budou busty a sochy po rekonstrukci v panteonu rozmístěny, dosud není zřejmé. „Koncepci rozložení ještě nemáme, vše je ve schvalovacím procesu,“řekla serveru Lidovky.cz mluvčí instituce Kristina Kvapilová.
Návrh nejprve musí posoudit ministerstvo kultury. Ministr Daniel Herman LN prostřednictvím mluvčí resortu vzkázal, že o plánované změně byl již informován a vítá ji.
Na ochozu panteonu by se zároveň měla objevit expozice, která návštěvníkům přiblíží jeho historii, včetně toho, jak, kdy a proč sochy přibývaly nebo byly odstraňovány, a to jak za komunistického režimu, tak za německé okupace. Podrobné informace o všech osobnostech a jejich přínosu pro českou kulturu lze najít na stránkách Národního muzea.
Národní muzeum prochází od roku 2015 rozsáhlou rekonstrukcí. V průběhu letošního léta by z novorenesanční budovy měla zmizet plachta, která ji měsíce zakrývá. Obnovená fasáda bude mít světlou barvu, jako tomu bylo v roce 1891, kdy historická stavba v horní části Václavského náměstí vznikla. V současnosti se v muzeu dodělávají zlaticí a restaurátorské práce, zastřešují se nádvoří, dokončují se rozvody či opravují nástěnné malby.
První návštěvníci by si prázdné muzeum mohli prohlédnout již letos na podzim ve speciálním režimu. Oficiálně otevřeno by pak mělo být ve stejném období nadcházejícího roku česko-slovenskou výstavou, jež připomene 100. výročí vzniku Československa a zároveň 200. výročí muzea.