Merkelová láká voliče na blahobyt a bezpečí

BERLÍN/PRAHA Dlouho to vypadalo, že stojaté vody německé politiky jen tak něco nezčeří. Ještě začátkem letošního roku neměla křesťanská demokratka Angela Merkelová s trochou nadsázky důstojného vyzyvatele pro podzimní volby do Spolkového sněmu. Pak ale přišel březen a spolu s ním nominace bývalého šéfa Evropského parlamentu Martina Schulze do čela koaličních sociálních demokratů (SPD).

Dosavadní generálka v podobě zemských voleb a vítězství strany Merkelové nejprve v Sársku, Šlesvicku-Holštýnsku a poté i v nejlidnatější německé spolkové zemi, v Severním Porýní-Vestfálsku, sice ukázala, že prvotní euforie a velká očekávání z nástupu Schulze poněkud vyprchala. Naposledy minulý týden ale využili sociální demokraté ostře sledovaného hlasování o legalizaci manželství a adopce pro páry stejného pohlaví, aby se pokusili zahýbat s preferencemi a zlanařit některé liberálnější voliče. Merkelová totiž chtěla homosexuálním dvojicím umožnit adoptovat děti, sňatky osob stejného pohlaví ale odmítla. Zákon nicméně sněmem nakonec stejně prošel.

Pod heslem „Blahobyt a bezpečnost pro všechny“včera kancléřka v Berlíně představila voleb- ní program své Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), s nímž hodlá ve volbách 24. září Schulzovi konkurovat a usilovat tak o čtvrtý mandát.

Po boku bavorského premiéra Horsta Seehofera voličům mimo jiné slíbila, že nebude zvyšovat daně ani zadlužení země, zato ale hodlá snížit do roku 2025 nezaměstnanost z nynějších 5,5 procenta na tři nebo také třeba zlepšit bezpečnostní situaci v zemi. Německo se loni stalo terčem hned několika úderů teroristů. Tím nejtragičtějším se přitom stal v prosinci 2016 útok na vánoční trh v Berlíně, při němž zemřelo dvanáct lidí. Do řad spolkové i zemské policie tak chce Merkelová nabrat posily v podobě 15 tisíc nových zaměstnanců.

Ve světle neutuchajícího proudu migrantů především z Afriky pak kancléřka hovořila přímo o „Marshallově plánu“pro černý kontinent s cílem zlepšit situaci tamních obyvatel, aby z vlasti neodcházeli. Německo podle ní také hodlá nadále podporovat integraci běženců, kteří se již na jeho území nacházejí. Požadavek bavorské CSU na horní hranici počtu ročně přijímaných uprchlíků ve společném programu zůstal nevyslyšen. Bavorský premiér ale

vede u Němců s 37 až 40 procenty unie konzervativců CDU/CSU kancléřky Merkelové.

Druzí se v rozmezí 23 až 36 procent hlasů umisťují sociální demokraté Martina Schulze.

Do Spolkového sněmu by se nyní dostaly další čtyři strany: Zelení, Levice, svobodní demokraté (FDP) a krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). zdůraznil, že CSU zahrne do vlastního programu strop 200 tisíc migrantů ročně pro tuto spolkovou zemi.

Reflexí událostí minulých měsíců je přitom i další z programových cílů aliance CDU/CSU. Dvojice konzervativních stran navrhuje, aby dvojí občanství bylo umožněno jen první generaci přistěhovalců a jejich dětem, dalším již nikoliv. Naposledy před dubnovým referendem o posílení pravomocí prezidenta v Turecku se totiž třecí plochou stalo, když Německo nedovolilo tureckým politikům agitovat u krajanů. Podobně už loni musel Berlín řešit spletité vztahy německých Turků po pokusu o převrat v Ankaře. V Německu čítá turecká komunita asi tři miliony lidí, dle některých odhadů ale i více než dvojnásobek. Má se za to, že v dubnovém referendu mohlo hlasovat na 1,5 milionu z nich.

Snížení nezaměstnanosti, ale třeba i postupné opouštění takzvané solidární daně východnímu Německu nebo omezení dvojího občanství. S takovým programem hodlá na podzim o čtvrtý mandát usilovat německá kancléřka Angela Merkelová.

Do Německa jen se zajištěným pracovním místem

Volební program, který včera jednomyslně schválila předsednictva CDU a CSU, dále počítá i s tím, že zahraniční pracovníci by mohli do Německa přicházet v případě, že prokážou zajištěné konkrétní pracovní místo. Navrhují také, že země od roku 2020 upustí od takzvané solidární daně na rozvoj a obnovu bývalé NDR. Dřívější slib křesťanských demokratů, že solidární daň skončí do roku 2030, ale chybí.

Aliance konzervativců chce rovněž zlepšit postavení rodin s dětmi. Ty by se finanční pomoci od státu měly dočkat, pokud kupují svoji první nemovitost. V nadcházejících čtyřech letech by také mělo být postaveno 1,5 milionu nových bytů.

Poznámku k tématu čtěte na straně 8