Restituční přebíjená začala

PRAHA Rodině Holečkově patřily pozemky ve Velké Chuchli, na nichž od začátku 20. století stojí dostihové závodiště. V roce 1957 jim byla část pozemků vyvlastněna, o zbytek přišli roku 1976, kdy byli přinuceni za nevýhodných podmínek parcely státu prodat. Pozemky se staly součástí státního podniku Dostihového závodiště Praha, které je dnes v likvidaci. Náhrady se však potomci bývalých majitelů nedočkali dodnes.

Stát vyčíslil restituční nároky za nevydané pozemky, které ocenil jako nestavební, na necelých 220 tisíc korun. S tím ale potomci bývalých majitelů nesouhlasí. Začátkem letoška si proto nechali vypracovat vlastní posudek. Znalec v něm sporné pozemky označil za převážně stavební a jejich cenu stanovil dle vyhlášky ministerstva financí na více než 8,6 milionu korun. Jejich aktuální tržní hodnota přitom podle posudku přesahuje 117 milionů korun.

Miroslav a Michal Holečkovi podali 18. května letošního roku k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 žalobu na stát, konkrétně na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Žalobou se domáhají vydání náhradních pozemků. Holečkovi zastupuje advokátní kancelář KŠD Legal.

Paradoxní je, že společníkem kanceláře (tehdy pod názvem KŠD Šťovíček – pozn. red.) byl od roku 2007 do roku 2010 Petr Šťovíček, který od ledna 2013 do února 2014 vedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Ten má ve své kompetenci mimo jiné vyhlašování veřejných nabídek pozemků, o něž se mohou ucházet restituenti s nevypořádanými nároky. Nyní Šťovíček působí jako prokurista advokátní kanceláře. LN zaslaly dotazy týkající se kauzy pozemků v Chuchli advokátoviMartinu Dolečkovi z KŠD Legal. Zůstaly ale bez odpovědi.

Hradčany a Bedřichov

Holečkovi požadují po státu vydání náhradních parcel, s nimiž má právo hospodařit ÚZSVM. Jde o více než dva hektary na Hradčanech a necelých 13 hektarů v horském středisku ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších. V katastru nemovitostí jsou pozemky vedeny jako jiná plocha či sportoviště.

„Ze znaleckých posudků vyplývá, že hodnota všech požadovaných náhradních pozemků je nižší nežli hodnota restitučních nároků žalobců,“konstatuje se v žalobě, kterou mají LN k dispozici.

Žalobci uvádějí, že sledovali nabídku pozemků ve veřejných na- bídkách, kterou vyhlašuje Státní pozemkový úřad a o něž se mohou ucházet restituenti s nevypořádanými nároky. „Ovšem do těchto veřejných nabídek nebyly zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby mohly být uspokojeny zákonné nároky žalobců,“píše se v žalobě.

Na nekvalitní a nedostatečnou nabídku náhradních pozemků přitom poukazuje i řada dalších restituentů. Ministerstvo zemědělství ale tvrdí, že o převody náhradních pozemků nebyl zájem.

„Mnoho let vázly na nezájmu restituentů, respektive častěji spekulantů, kteří restituční nároky odkoupili,“uvádí mluvčí resortu Markéta Ježková.

Holečkovi zdůvodňují žalobu na stát také novelou zákona o SPÚ, která vstoupila v platnost loni v září. Novela ruší možnost vydávání náhradních pozemků po 1. červenci 2018. Jde v podstatě o druhou restituční tečku. Restituenti s nevypořádanými nároky budou moci požadovat pouze peněžitou náhradu.

Tučná restituční tečka č. 2

Zákon o půdě stanovuje, že se v náhradách vychází z cen platných k 24. červnu 1991. Lze očekávat, že restituenti, v mnoha případech i spekulanti jednající jejich jménem, budou podávat žaloby na stát, kterými se budou domáhat vydání náhradních lukrativních pozemků. Motivace je zjevná: zákonem stanovené finanční náhrady jsou násobně nižší než aktuální tržní cena parcel.

Restituentů se v minulosti opakovaně zastal Ústavní soud, který konstatoval, že finanční náhrada za nevrácený majetek by měla být poskytnuta „v rozumné výši“. Soud se již také vyjádřil k případu, kdy restituent požadoval vydání jím zvolených náhradních pozemků v majetku státu. Uvedl, že restituenti nemají právo na výběr náhradních pozemků.

To ale platí, pouze když stát plní řádně své zákonné povinnosti. Ústavní soud konstatoval, že žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku může představovat jediný prostředek obrany proti libovůli státu.

Státní pozemkový úřad registruje zhruba 300 žalob, jimiž se restituenti domáhají vydání náhradních pozemků, další případy řeší ÚZSVM. Počet žalob přitom vzrostl právě v souvislosti s blížící se restituční tečkou – to připouští ÚSVM i SPÚ.

S blížící se restituční tečkou přibývá žalob restituentů na stát, v nichž se domáhají vydání náhradních parcel. Potomci rodiny Holečkovy, která vlastnila pozemky pod dostihovým závodištěm ve Velké Chuchli, žádají za ukradený majetek dva hektary na Hradčanech. Ústavní soud konstatoval, že žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku může představovat jediný prostředek obrany proti libovůli státu

Jurečka to zařídí. Nebo ne?

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro LN v půli dubna uvedl, že v nejbližší době bude problém spojený s žalobami o náhradní pozemky řešit. Nechtěl ale tehdy konkretizovat, jaké opatření bude přijato.

Dle informací LN nebude nakonec žádné. Na nedávném jednání zástupců ministerstva zemědělství, SPÚ, ministerstva financí a ÚZSVM kromě majetkového úřadu nikdo neshledal potřebu v zákoně cokoliv měnit. Ministerstvo zemědělství i Státní pozemkový úřad tvrdí, že právě platná novela zákona o SPÚ do budoucna zabrání žalobám o vydání náhradních pozemků.

Je sice fakt, že na restitucích se přiživila a stále přiživuje řada spekulantů usilujících o lukrativní pozemky. Jenže pak je tu i početná skupina restituentů, mnohdy již v pokročilém věku, která se nikoliv ze své viny odškodnění stále nedočkala a za zabrané pozemky dostane od státu jen směšnou náhradu.

Ostatně senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, která kriticky vystupovala před přijetím novely zákona o SPÚ, je proto přesvědčena, že žalob kvůli nevypořádaným restitucím bude přibývat. Stát podle ní bude muset nakonec zaplatit mnohem více, než kdyby se pokusil s restituenty slušně vyrovnat.