Král nebes zahájí slavnosti

PRAHA Novodobou světovou premiérou skladeb ze dvora Ludvíka XIV. zahájí dnes Letní slavnosti staré hudby svůj 18. ročník. V pražském kostele sv. Šimona a Judy zazní na koncertu s názvem Král nebes původní verze velkých motet pro dva sbory a velký barokní orchestr, která ředitel kůru Královské kaple ve Versailles Michel-Richard de Lalande na žádost krále Ludvíka XIV. skládal k bohoslužbám, jež král pravidelně navštěvoval. Až do 7. srpna pak v průběhu dalších šesti koncertů přestaví slavnosti bohatý výběr skladeb, které před třemi sty lety zněly ve Versailles.

Nejen skladby z úvodního koncertu, ale i jiné zazní na veřejnosti poprvé po dlouhých staletích. „Francouzské archivy a knihovny přetékají nevydanými skladbami: z 500 oper složených v Paříži v 18. století se v naší době hrála zatím jen asi čtvrtina. A z velkých motet (skladby pro dva sbory a orchestr) jsou dosud nevydané dvě třetiny. Dokonce ani od známých tvůrců jako Lully, Lalande, Rameau či Grétry se ještě zdaleka nehrálo všechno. A to nemluvím o komorní hudbě, která čítá stovky partitur...,“vysvětluje odborník na francouzskou operu 18. století a umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki. Právě tento institut loni navázal spolupráci s festivalem Letní slavnosti staré hudby a letos je sídlu francouzských králů věnován celý festivalový program.

Diváky čeká velkolepý závěrečný večer s názvem Slavnost pro krále Slunce. Ve Dvořákově síni Rudolfina zazní operní árie a suity z baletů pro Ludvíka XIV. od J.-B. Lullyho, A. Campry a A. C. Destouchese. Jedinečnost okamžiku podtrhne i to, že rozšířený orchestr Collegium Marianum zahraje na kopie specifických smyčcových nástrojů z versailleského orchestru Vingt-quatre Violons du roi (Dvacet čtyři králových houslí). Nástroje jako diskantové, tenorové nebo kvintové housle pak v průběhu dějin upadly v zapomnění a teprve v roce 2008 začalo právě Centrum barokní hudby ve Versailles s rekonstrukcí a pořizováním jejich kopií. kul